Zúčtování

904 57 5
                                    

Carly

Bolí mě celé tělo, ale ze všeho nejvíc mě bolí hlava jak střep. Chci se dotknout místa, které mě tolik bolí, ale nemůžu. Pomalu se mi zaostřuje zrak. Sedím na nějakém křesle, ruce a nohy mám k němu ostnatým drátem přivázané.

Uslyším jak zaskřípají dveře, do místnosti vejde ženská postava. Bett.

"Bett, co se to tu děje?" ptám se ji ještě omámená.

"Tobě to v té tvé hlavičce ještě nedošlo? Chci tě zničit!" zavrčí jak zvíře.

"Proč?" zeptám se jí.

Přijde ke mě a vlepí mi facku. "Protože si dostala všechno co jsem měla mít já."

Nechápavě se na ni dívám.

"Vždycky si mě posílala všem hercům donést smlouvu, ale Tomovi si ji musela donést sama. A to jsem ti tolik věřila, že ho nesnášíš. Děvko." znova mě udeří.

Z kapsy vytáhne nůž a řízne mě jím do ruky. Projede mnou ostrá bolest. Z rány mi začne téct hustá tmavě červená tekutina. Hlava se mi začne točit ještě víc.

"On si pro mě přijde." řeknu jí.

"V to taky doufám

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

"V to taky doufám." ďábelsky se usměje. "Akorát ty se toho nedožiješ." šíleně se zasměje. "Určitě chceš slyšet co se stane, ale taky nic jiného ti nezbývá. Až sem příjde, ty budeš už mrtvá a já jako tvá kamarádka se tě budu samozřejmě snažit zachránit, ale bohužel se mi to nepovede." řekne to ironicky. " Samozřejmě bude potřebovat utěšit a já jako hodná duše mu nabídnu rámě na kterém se bude moct vyplakat. Po čase na tebe zapomene a vzpomene si na tu hodnou která byla s ním, když mu bylo nejhůř a tak se do mě zamiluje." vykládá mi svůj šílený nápad.

Tom

Už je to dýl než hodina a Carly se furt nevrátila. I Mark začal sledovat častěji hodiny. Po hodině co měla dojít jsem se rozhodl jí zavolat. Telefon sice vyzváněl, ale nikdo ho nebral a ona vždycky bere každý hovor. Nejdříve jsme se navzájem uklidňovali, že jen zapoměla na čas a do dvou hodin se určitě ozve, ale nebylo tomu tak.

Po pěti hodinách jsem zavolal na policii, ale tam mi řekli, že člověk musí být nezvěstný 48 hodin, než po něm začnou pátrat. Přičemž jsem je poslal do patřičných míst.

Musel jsem si jít provětrat hlavu. Vyjdu před dům a zhluboka dychám čerství vzduch. Najednou si všimnu, že tu není moje auto. Carly si ho musela půjčit.

Teď si uvědomím, že mám v mobilu vyhledávací systém, kdyby mi někdo ukradl auto. Rychle letím dovnitř pro telefon.

Mark je zděšený a chce vědět co se děje. Vysvětlím mu oč jde. Chce jít semnou, ale řeknu mu ať raději zůstane tady, kdyby se náhodou vrátila. Moc se mu tu nechce zůstávat, ale uzná že je to dobrý nápad.

Vyhledávací systém píše, že je auto někde v přístavu. Druhým autem tam dojedu, je to tady opuštěné, tmavé a tiché.

Projdu to křížem krážem, ale nikde nic nevidím ani neslyším. Už téměř chci nastoupit do auta, když uslyším bolestný křik, její křik. Ihned se rozběhnu tím směrem odkud vychází zvuk. Jde to z jedné, staré budovy. Když vejdu dovnitř, uvidím mírné zvuky z jednoho pokoje.

Rychle vytáčím policii, která říká že do čtvrť hodiny přijde, ale to by už mohlo být taky pozdě. Uvidím jak se na ženy valí kus ocelové trubky. Vezmuji do roky, mohla by se hodit jako zbraň.

Podívám se škvírou dveří, ten pohled je strašný. Carly sedí připoutána k židli ostnatým drátem, který má zařezaný do rukou i nohou. Musí hodně trpět. V obličeji je bílá jak stěna, jedině co činí nějakou barvu je její krev a podlitiny.

Žena, která ji to způsobila je zrovna ke mě otočená zády a tak vyskočím ze svého úkrytu a omráčím ji ocelovou trubkou. Ihned se skácí k zemy.

"Carly, Carly, slyšíš mě?" ptám se ji a držím její zubožený obličej v ruce.

Stěží vyhledá moje oči. "Moc dobře mi není." pokusí se o úsměv. Najednou se jí zavřou oči a hlavou závratí.

"Carly, neusínej, buď tady semnou." nereaguje, trochu jí poplácám po tvářích. Vzbudí se. "Mluv semnou!" nařídím jí

"Milují tě, vždycky jsem tě milovala." po tváří jí zteče slza.

" po tváří jí zteče slza

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

"Taky tě miluji. Nesmíš mi umřít, jinak nevím co bych si bez tebe počal." řeknu jejím vyhasínajícím očím.

V tu chvíli vrazí do místnosti policie a zatknou ženu, která se zrovna začala probouzet z omráčení. Řeknu jim ať co nejrychleji zavolají záchranku. Ztratila tolik krve.

Musí žít, život bez ní by byl pro mě utrpením.

Musí žít, život bez ní by byl pro mě utrpením

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.













Tak co myslíte, přežije Carly?

Myslím, že příští díl bude posledním. :/

Egoista a Workoholička (Tom Hiddleston FF)Kde žijí příběhy. Začni objevovat