Jsme jako Přízrak

Nemocnice, cesta domů❤

"No prostě závidí, že jsem pořád u vás." odpověděla jsem mu.

"Ježiš, závist se sviň." zakroutil očima.

*Po koncertě*

Jsme na cestě do Prahy. Ústí bylo super. Užila jsem si to. V Praze vyložíme kluky a Ondra mě potom odveze do Budějovic. Ještě se ale mezi tím rychle stavíme u Péťi.

"Budeš mi chybět." obejmul mě Vojta, když vystupoval z auta.

"Ty mě taky." rozloučila jsem se s Vojtou a přišel na řadu Chris.

"Tak ahoj." obejmul mě. Jako poslední jsem se loučila s Lukym. Podívala jsem se na něho a vzdychla. Ten mi bude chybět ze všech nejvíc.

"Mám tě rád. Moc." pevně mě obejmul.

"Já tebe taky." v jeho objetí jsem si připadala hrozně v bezpečí. Naposledy jsem nasála jeho sladkou vůni. "Ahoj." zavřela jsem dveře a klukům ještě naposledy zamávala.

"Tak teď jedem na chvilku za Petrem a pak domů." podíval se na mě Ondra ve zpátečním zrcátku. Nemocnice není daleko, takže jsme tam byli hned. Našli jsme Péti pokoj, zaťukali na dveře a vstoupili.

"Jee, vás bych tu nečekal." udivil se Petr, když mu na posteli seděla nějaká holka.

"Taky tě zdravíme." nadzvedl Ondra jedno obočí. Podívala jsem se na něho na znamení, aby se choval normálně.

"Asi půjdu.." řekla ta pro nás neznámá dívka. Když odešla, tak jsem si sedla na židličku u nočního stolku.

"Promiňte.. To byla.. Moje holka.. Annie. Nechtěl jsem vám jí ještě představovat, jsme spolu jen pár týdnů." omluvně se na mě Petr podíval.

"V pohodě." usmála jsem se. Jsem ráda, že mu je už líp.

"Joo.." podíval se na Ondru a chtěl něco říct. "Brácho.. Děkuju."

"Za co?" udivil se.

"Za to co jsi udělal, když ti volali, že jsem se vyboural."

"Jsi přeci brácha.." věnoval Petrovi úsměv.

"Péťo, za chvilku jedem zase do Budějek, tak se tu měj." sklopila jsem hlavu.

"Už?!"

"Řekli jsme si, že se tu stavíme jen na chvilku.. Měli jsme ještě koncert a potom trochu času." odpověděl mu Ondra.

"Tak to jo. Až mě pustí, tak zajedu do Budějovic." usmál se na mě.

"A co ty a koncerty se Slzou?"

"Museli jsme 4 zrušit.. Hrozně mě to štve." řekl Petr.

"Pravý fanoušci tě chápou."

"Snad jo." hned po tom, co to Péťa dořekl vstoupila do pokoje sestřička.

"Tak mi už půjdeme." dala jsem mu pusu na tvář a já cítila, jak se usmál. Všichni jsme se rozloučili a s Ondrou jsme následně odešli. Tentokrát jsem si sedla na místo spolujezdce. Brácha tam pustil nějaký písničky a vyrazili jsme. Někdy začala hrát i písnička od NewE, tak si samozřejmě zpíval a já se k němu trochu přidávala.

Když jsme přijeli domů, tak už tam na nás čekali rodiče.

"No hurá, Ondro vždyť jsi říkal, že přijedete nejpozději v 8." řekla mamka docela vážně.

"Říkal jsem nejdřív v osm a navíc jsme byli ještě za Petrem."

"A jak je na tom?" zeptala se vyděšeně mamka.

"Už mnohem líp." odpověděla jsem jí s úsměvem.

"Tak to jsem ráda." Ondra tu dneska spí, protože by se do Prahy vrátil pozdě. Dohodli jsme se, že bude spát u mě v pokoji. Zase ho skoro týden neuvidím.. A navíc mi slíbil, že mi něco víc řekne o klukách (Vojta, Luky a Chris). Prvně jsme se šli ale navečeřit. Když jsme se i vykoupali, tak jsem zalezli do peřin. Ondra mi odpověděl na všechny otázky, co jsme ohledně kluků měla. Začínám je mít radši a radši. Moc mi chybí..

Čauko<3
Po delší době další kratší díl(jak nečekané:D)Jen vám chci říct, že chci dát teď asi týden pauzu.. Né pauzu od psaní, ale pauzu od vydávání kapitol(u všech příběhů!) Nějaké si předepíšu a chci si v tom udělat větší pořádek, takže bych možná mohla založit i rozpis😄. Ještě uvidím:)

Paa