***pohled-Kate***
Ráno jsem se probudila s nepříjemným pocitem v břiše. Snídani jsem hned vypustila z hlavy, protože můj sevřený žaludek by stejnak nic nepozřel. Šla jsem tedy si opláchnout obličej a udělat ze sebe člověka. Po namalovaní jsem došla k závěru, že si potřebuju provětrat hlavu a o všem si popřemýšlet. Otevřela jsem dveře a na moje nohy spadlo něco těžkého. Hned jsem sletěla k zemi a překvapením vyjekla. Ta těžká věc ze mě slezla a já konečně odhodlala otevřít oči. To snad ne.
Myslela jsem, že jsem mu to včera vysvětlila dost jasně ne? Chtěla jsem na něj vykřičet všechnu zlobu, kterou mám v sobě, ale jeden malý fakt mě zaskočil. Je teprve pět ráno a on sedí u dveří? Taky vypadá, že se včera nemyl a je tak nějak ztuhlej. Napadla mě jen jedna věc ,ale doufala jsem, že je to jen moje naivní myšlenka.
"Jak dlouho si tu?" Pípla jsem.
"Od včera" Zašeptal zlomeně. Moje myšlenka se potvrdila. Naštěstí bylo přes noc docela teplo. Stáli jsme u dveří asi pět minut a když pořád mlčel, začínala jsem být nervní.
"Nemusel si se namáhat" Nervózně jsem řekla, ale můj hlas byl stále slabý. Jestli si myslí, že si to vyžehlil, tak to se zatraceně mýlí.
"Nevěděl jsem co dělat" odpověděl tiše a pozoroval svoje conversky.
"Co třeba jít za svoji holkou?" Vím, to bylo hnusný, ale je to pravda.
Čekala jsem, že něco řekne, ale on jen zvedl hlavu a zíral do mých očí. On smutně a já naštvaně. Nehodlala jsem ustoupit a tak jsem se jen otočila a odešla do kuchyně. Na poličce jsem našla krabičku cigaret a strčila si jí do kabelky. Nehodlala jsem kvůli němu měnit svoje plány a můj plán bylo obejít ho a vyrazit do altánku, ale když jsem ho obcházela, chytil mě. Jeho paže si mě ovinuly a on mi začal vzlykat do ramene.
Ničilo mě to a už jsem nemohla na něj být hnusná...ale taky jsem mu nemohla povolit, aby ze mě udělal jeho soukromou děvku. Jediná věc co mě v tu chvíli napadla byla ta, že když tu je od osmi večer, musí mít hlad.
"Nemáš hlad?" Zeptala jsem se a snažila se, aby můj hlas zněl silně.
"Trošku" uchechtl se a já byla ráda, že je mu líp.
"Co by si chtěl?" Zeptala jsem se, a pozorovala gauč. Do očí bych se mu podívat nedokázala.
"Lívance? Teda jestli ti to nevadí, klidně si někam skočím na jídlo" jen jsem přikývla a vydala se do kuchyně. Vyndala jsem si suroviny, který budu potřebovat a ještě jsem si pustila rádio. Baví mě vařit, když mám zapnutou hudbu. Mám jí vždycky jen tak slabě v pozadí, abych se mohla pohupovat do rytmu. Zrovna hráli Love me like you do od Ellie G. a já jsem si tu písničku hrozně užívala. Možná bych si ji doposlechla dokonce, ale někdo mi položil ruce na boky.
Hrozně jsem se lekla a chtěla jsem se otočit, ale držel mě pevně.
"Pusť" Sykla jsem a kroutila se, aby mě pustil. Stisk povolil a já se na něj otočila.
"Chtěl bych to nějak napravit..aby to bylo jako dřív v LA" koukl na mě zničeným pohledem.
"A já bych chtěla jednorožce, ale ani jednomu se nám to zřejmě nesplní" Ušklíbla jsem se a musela jsem se vrátit k lívancům, protože se mi málem spálily.
"Vážně si to myslíš?" Zeptal se
"Ty víš kde sehnat jednorožce?" Překvapeně jsem na něj koukla.
"Ne..myslím to první" nejdřív se zasmál, ale pak zvážněl.
"Myslím, že to už asi nepůjde" řekla jsem a odvrátila od něj zrak.
"Co mám udělat, abych to napravil?" Nadějně se podíval.
"Přestat mi ubližovat" Šeptla jsem a nevěděla jsem jestli to slyšel.
"Nedělam to schválně!" Mírně vykřikl. Né naštvaně, ale zoufale
"Kdyby jsi to nedělal naschvál, už dávno by jsi tu situaci mezi náma vyřešil. Ale ty jsi i přes to, že si věděl jak moc trpím, nic nedělal." Vztekle jsem mu vrazila do náruče talíř už s hotovýma lívancema a odkráčela na zahradu. Nemohla jsem to dusno snést. Usadila jsem se pod jabloní a frustrovaně si položila hlavu do dlaní. Snažila jsem se všechno rozdejchat.
"Je mi to líto" Zašeptal vedle mě Ross. Ani jsem netušila, že je u mě. Koukla jsem na něj a zjistila že brečí.
"To mě taky" Draly se mi slzy do očí a já se snažila je zahnat.
"Vyřeším to" řekl odhodláně.
"Jo..tak jako poslední měsíc." Zavrčela jsem. Dneska mám nějakou provokativní náladu, ale tu holku nemam ráda. V duchu jí usekavam hlavu, už jen proto, že kvůli ní jsem ta druhá. Kvůli ní a kvůli Rossovy, kterej si se mnou zahrává.
Vedle mě se dlouho nic neozyvalo. Srab. Zvedla jsem hlavu, abych zjistila, jestli je furt vedle mě. Seděl tam, ale byl zaměstnanej jeho mobilem. Začal někomu volat a dal to nahlas.
"Co máš v plánu?" Zmateně jsem se na něho koukla.
"Všechno vyřešit" Usmál se. Začínám se bát.
Ano miláčku?? - ozvalo se z telefonu. Argh. Zavraždila jsem ho pohledem. Tohle nehodlám poslouchat. Jestli chce mě vidět na dně. Jde mu to dobře.
No Curt..chci ti něco říct - odpověděl a pozbudivě na mě mrkl.
Povídej - řekla sladce..Až moc sladce. Asi chytnu cukrovku fuj. Klid Kate..V duchu jí zase usekni hlavu a bude ti líp.
"Nemusíš to dělat" zašeptala jsem, aby mě neslyšela. Nevím co má v plánu, ale tuším..možná.
"Ale já chci" Muckl na mě rty a začal zase mluvit do telefonu.
Curt no víš, je mi blbý že ti to říkám takhle, ale už dál nemůžu...rozcházím se s tebou. - Panebože..nevěřím, že to fakt udělal. Je hodně hnusný, když teď uvnitř mě je oslava?
Cože? - zajíkla se pipina. To máš za to trápení, který jsem musela snášet. Je to zlý, ale jsem přece bad girl ne?
Slyšela si. Promiň - řekl a ukončil hovor. Pořád jsem na něj zírala s otevřenou pusou.
"Eh" To je vše, co jsem na to řekla.
"Katie, vím že jsem to měl udělat dřív, ale řekni mi narovinu...mám ještě šanci?" Smutně na mě koukl.
Šťastně jsem vypískla, skočila na něj a políbila ho. Nechtěla jsem Rosse dál trápit...nechtěla jsem dál trápit sebe.
"Cvoku" Zachechtal se a přitulil se ke mě.
"Mám hlad" Smutně jsem na něj koukla a on se zase začal smát. Nevydržela jsem to a přidala se k němu.
"Co ty lívance?" Šeptl a políbil mě.
"Beru" usmála jsem se a vyrazila s Rossem za ruce směrem do kuchyně.
Jsem šťastná
----------------------------
Ahooj, nová část je tu.
Ross a Katie se zase usmířili, ale zase chystám jeden zvrat. :'D Achjo, jsem zlá..nenechám Kate chvíli v klidu :D Budu ráda za každý koment a vote ♡
