Sladká příchuť ABECEDY / Petr Lexa

I - Izabela

Od doby co jsem měl Charlotte už uběhl nějaký ten den. Že bych zase vyrazil na lov? Je sedm večer. Oblékl jsem se a šel do baru. Když mám to týdenní volno. 

Jen co jsem vešel dovnitř všechny pohledy se zaměřili na mě. "Petře. Rád tě vidím. Dlouho si tu nebyl." usmál se na mě barman. "Tak tě rád vidím Tome, dej mi to co vždy." přikývl a natáhl se pro vodku. V tichu jsem si přeříkal abecedu. Dneska to bude ,,I" tak to jsem zvědav. V klidu jsem si popíjel svůj drink, když si ke mě přisedla jedna slečna. Otočil jsem k ní hlavu a usmál se. Taky se mile usmála. zrzka menšího vzrůstu. Hm... to by nemuselo být špatný. Teď už jen aby se jmenovala na I. Poté jsem se zase díval do poloplné sklenice. Stále jsem cítil na sobě její pohled. Pro sebe jsem se usmál.

"Lucie." řekla z ničeho nic a natahovala ke mě ruku. Škoda. "Petr." věnoval jsem jí lehký úsměv a potřásl jsem si s ní. "Co tu dělá tak pohledný kluk jako ty sám?" zeptala se mě a já se začal smát. "Neměl bych se na takovou otázku spíš ptát já tebe." pousmála jsem se. "Není to jedno?"z jejího hlasu byla slyšet chtíč. Máš smůlu holka. Já hledám nějakou na I. "Když myslíš." pokrčil jsem rameny a znovu se věnoval sklenici ze které jsem upil. Tiše zamručela. Neodbytná.

Rozhodl jsem si s ní teda povídat. Začal hrát nějaký ploužák. "Bože, ta je moje oblíbená." vypískla. Jako by mě to mělo zajímat. "Zatančíš si se mnou prosím?" podíval jsem se na ni ala to myslíš vážně? Jen se usmála. Zakroutil jsem očima a zvedl se ze židle.

Když jsme se loučili tak mi dala vizitku. Co že? Ona je to ku*va? Nadzvedl jsem obočí a podíval se před sebe. Ale už tam nebyla. Pokrčil jsem rameny. Vizitku schoval do peněženky a šel domů.

Ráno jsem se vzbudil v kuchyni. Pravděpodobně jsem usnul za stolem. Protřel jsem si oči a protáhl se. Šel jsem do koupelny. Po cestě jsem potkal Pavla. "Ty vole, ty vypadáš." zasmál se. "Kde si včera byl?" zeptal se. "V baru." podíval jsem se na něho. "A to si mě nemohl vzít sebou?" uchechtl se. "Ne." řekl jsem jednoduše a pokračoval do koupelny. Osprchoval jsem se. Pak si udělal něco s vlasy a šel se nasnídat.

Nějakou chvíli jsem seděl v pokoji a přemýšlel co budu dneska dělat. Pavel zaklepal na dveře, pozval jsem ho dál. "Hele dostali jsme v práci volno. Nechceš jet s náma na dovolenou?" usmál se. "Hele, ani ne. Budu odpočívat tady v Praze. A možná se zajedu podívat do Budějic." zvedl jsem k němu pohled od noťase. "Tak to jo. Vrátíme se v neděli." zavřel za sebou dveře. Ušklíbl jsem se. Dneska je pondělí. Skvělí. Celý týden byt pro sebe. To by se nechalo něco podniknout. Dneska asi vyrazím na nákupy a obnovím si trochu šatník. Pak se Pavel  ještě přišel rozloučit. Pomohl jsem jim s kufry do auta. "To vypadá jako když se tam stěhujete." zasmál jsem se. Když odjížděli zamával jsem jim a vrátil se zpět do bytu. 

Ještě jsem si v zrcadle upravil vlasy. Něco jsem nahrál na insta story a vyšel vstříc nákupnímu centru. Šel jsem hned do svého oblíbeného obchodu s oblečením. Vybral jsem si nějaké trika a také troje kalhoty. Vše jsem zaplatil a pak šel do obchodu s spodním prádlem pro pány. "Dobrý den." mile mě přivítala usměvavá prodavačka. Trochu vyšší brunetka než jsem byl já.  "Dobrý den." úsměv jsem ji oplatil. Měla visačku se jménem. ,,Izabela Tichá" a pak mě to trklo I... Izabela. Nechal jsem si tašky u pultu a požádal ji o pomoc s výběrem. Řekl jsem ji že mi jsou přijemnější boxerky. Dovedla mě ke stojanu. Několikery mi vybrala a podala mi je abych si je vyzkoušel. Zašel jsem do kabinky a oblíkl si první. "Co myslíte?" vyšel jsem ven. Prohlédla si mě. "Myslím že vám sluší. Ale zkuste ještě tamty." řekla s úsměvem. 
Oblékl jsem si poslední. Které byly dost malé. Když jsem si je oblékl. Bylo dost zřetelně vše vidět. Pro sebe jsem se ušklíbl a vyšel ven z kabinky. Nejprve ji to rozhodilo ale pak se zachovala profesionálně a poslala mě abych je sundal. oblékl jsem si ty ve kterých jsem přišel a šel zaplatit ty které jsem si vybral. "Co děláte dnes večer?" zeptal jsem se ji nesměle. "No. Asi nic." řekla zaskočeně. Podal jsem ji částku co po mě chtěla. "A mohl bych vás pozvat dnes večer na večeři?" usmál jsem se na ni. S penězi jsem ji podal papírek s mým číslem. "Dnes v osm. Čekám tě u..." řekl jsem ji název restaurace. Bylo vidět že jsem ji vyvedl z míry. jen doufám že přijde. Vzal jsem tašky a šel domů.