Když jsem vyšla na nádvoří, uviděla jsem houf mužů a dva chlapce bojující dřevěnými meči. Byl to Robb a nějaký neznámý chlapec. Ozýval se dřevěný třískot mečů. Chlapec vyskočil a rozmáchl se proti Robbovi, ten však uhnul a kluk padl tváří na zem. Z houfu vystoupil lord Eddark. „ Konec, pro dnešek už jste trénovali dost. Robbe, běž se převléci. Dnes přijede král Robert a jeho zatracená Lannisterská rodina." řekl a při posledních slovech se znechuceně otřásl. Robb jen přikývl na odpověď a šel směrem ke mně. Když si mě všiml zrychlil krok.
„Ahoj Elis, hledal jsem tě.” řekl.
„Co potřebuješ Robbíčku?” řekla jsem a začala jsem se smát. „ Pojď někam kde budeme mít trochu soukromí.” Robb zamířil směrem do stájí. „Elis, už to nevydržím, miluju tě.” řekl a políbil mě. „Robbe, nech toho. Co když nás někdo uvidí.” řekla jsem a ohlídla se. Uviděla jsem někoho odcházet. Rychle jsem se za ním rozběhla. Dostala jsem se na nádvoří ale ztratila jsem ho. Lord Eddart svolával všechny ze Zimohradu. Postavila jsem se do řady. Hlavní brána se otevřela. Návštěvníci prodili bránou hradu v řece zlata, stříbra a lesklé oceli. Tři sta mužů se nahrnulo na nádvoří. Nad hlavami se jim třepotalo tucet zlatých praporců s vyšitým korunovaným jelenem rodu Baratheonů. V čele průvodu jsem zahlédla obrovského muže, po jehož boku jeli dva rytíři v pláštích Královské gardy. Muž sesedl ze hřbetu svého válečného oře a rozešel se směrem k lordu Eddardu. Zmáčkl ho v kosti drtícím obětí. „ Nede! Ach, to je nádhera vidět zas ten tvůj zmrzlý obličej.” Král si ho prohlédl od hlavy až k patě a zasmál se. „ Ty ses vůbec nezměnil.”
„Kéž bych to mohl říct i já o tobě Roberte.” řekl a král se zasmál. Lord Eddard poklekl do sněhu aby políbil králi prsten na ruce. Robbert mu však ruku vytrhl. „Nede, to přece není nutné. Jsi můj přítel tak se tak chovej. Aspoň chvíli mě neber jako krále.” řekl.
„Dobrá Roberte.” řekl Eddard a zvedal se ze sněhu. To už král objímal jeho manželku Catelyn jako dlouho ztracenou sestru. Pak byly představeny děti a oboustraně vychvalovány. Zaujal mě nejstarší syn. Měl na hrudi vyšitého jelena a lva.
Symboly rodů jeho matky a otce. Vypadal spíš jako jeho matka. Když tyto formality skončili otočil se Robert směrem k Eddardu. Na něco se ho zeptal a pak odešli směrem ke kryptám. Lady Catelyn přišla ke mně. „Elis, pojď se mnou. Musím si s tebou promluvit. „Ano má paní.” řekla jsem. Koukla jsem se na Robba. Ten jen vystrašeně přikývl. Na nic jsem se nečekala a vydala se za svou paní do hradu.
Konečně další kapitola :333
Prosím o případný komentář.
