Šest kluků a já

Kise Ryota

K mému údivu jsem se vzbudil na posteli úplně sám. Nikde nikdo nebyl. Sedl jsem si a spatřil bílé závěsy. Kde to sakra jsem?

,,Už jsi vzhůru?" řekl někdo vedle mě.

Asi jsem byl slepý, že jsem si ho nevšiml. Vedle mě seděl blonďatý hoch usmívající se od ucha k uchu. Jen jsem se odsunul trochu bokem. Bohužel to jsem neměl dělat. Seděl jsem na kraji postele a podjela mi ruka. Nedokázal jsem nijak zareagovat, jen jsem zavřel pevně oči a doufal. Nevím v co, prostě jsem jen doufal. Můj dopad na zem byl poněkud měkký. Otevřel jsem oči. Byl jsem mimo. Ten kluk přeskočil postel a chytil mě. Jak?? To není možný. A navíc proč??

,,Jsi v pořádku?" zaptal se mě a položil mě zpět na postel.

Jen jsem kývl a snažil se uklidnit. Pustil mě až na moji ruku. Držel mě za ni jako děvče a lehce ji políbil. Jen tohle donutila mého kamaráda se ozvat. Blonďáček se na ve mne natáhl a zabloudil mi rukou pod tričko. Začal si hrát s mýma bradavkama. Tiše jsem vzdychl. Nechal jsem se a užíval si to. Docela jsem si zvykl na to, že na mě sahají chlapi. Začínalo mi to být dokonce i příjemné. Což mě děsilo. Během mého zamyšlení mi už sundal kalhoty a začínal se probojovávat do mě. Nejprve jeden prst, potom druhý. Začal se do mě dostávat i třetím což už začínalo bolet. I tak mě nutil blaženě vzdychat. Vytáhl ze mě prsty, ani nehledal mé citlivé místečko. Rozepnul si kalhoty a nastavil se na mě. Pomalu do mě začal vnikat. Kupodivu to nebolelo. Bylo mi to až děsivě příjemné. Udělal se do mě a já hned na to na něj. Moje tělo se celé klepalo. Začínal jsem litovat, že jsem šel na tuhle školu. Už nechci dál pokračovat!! Kolik jich ještě je?? Deset? Dvacet?? Proč bych to měl snášet. Proč zrovna já?? Schoulil jsem se do klubíčka. Blonďák mě jen sledoval a nic neříkal. Po chvíli se sbalil a odešel. Zůstal jsem sám. Klepal jsem se v klubíčku, byla mi zima. Když v tom mě někdo zakryl.