VLČÍ KREV [Dokončeno]

zelené oko

Hned, co jsem vyšla z vesnice Lili mě pronásledovala, jak nějaký ocásek.
,,Proč mě pořád pronásleduješ?!" zeptala jsem se jí po dlouhé době.
,,Protože se bojím jít sama zase zpátky, když už jdeme víc, jak půl hodiny a ty si tu cestu z nás nejlíp pamatuješ." odpověděla mi prostě.
,,To máš sice pravdu, ale nemusíš za mnou chodit jak nějaký ocásek." dořekla jsem a ozvalo se nedaleko nás křupnutí.
,,Co to bylo?!"
,,Já nevím, Lili. Doufám, že je to člověk."
Asi jsem to zakřikla, protože z keře vyšel Jacob. Je to náš nejlepší kamarád a je o jeden rok straší než já. ,,Co tu děláte?" zeptal se. ,,Co bychom tu asi tak podle tebe dělali?!" zeptala jsem se na oplátku já.
,,No, já nevím, hledali houby?!"
,,Hele nechci vás rušit při hádce, ale někdo nás sleduje!" Zařvala na nás  Lili.
Myslela jsem, že ohluchnu ta to zařvala jako by hned vedle mě byl slon, který zatroubil z plných plic.
,,A kdo by nás asi podle tebe sledovat..." přerušilo mě hluboké zavrčení.
Všichni jsme se koukli na křoví a najednou se ,,rozsvítili" dvě užasné zelené oči....

Dál to zjistíte příšte;-)