Family...

18

Pohled Teresy:Mystic Falls, 1864"Tereso, nikdy jsem tě o nic neprosil. Neříkej o nás otci," prosil mne Stefan. Zjistila jsem, že mezi ním a Katherine něco je. Nevěděla jsem, jak mám reagovat, věděla jsem totiž, že Damon, který je teď mimo domov chtěl o tuto dívku bojovat také a neměl k tomu stejné podmínky, jako Stefan. Samozřejmě jsem nechtěla ani jednoho zradit - zklamat, co mám tedy dělat?"Dobrá," šeptla jsem trochu rozladěně a odešla z jeho pokoje. Rychlým krokem jsem se dostala na naši zahradu a procházela se mezi stromy. Najednou jsem před sebou uviděla..."Damone!" křikla jsem na svého bratra a vletěla mu do náručí. "Kde se tady bereš? Jak to... Měl jsi přece být s vojáky..." zajíkala jsem se. Slzy mi tekly štěstím."Tak se uklidni," šeptl mi s úsměvem. Odtrhli jsme se od sebe. "Odešel jsem, nějak mě to nebavilo. Ale mám nějaký divný pocit, že mě otec stejně do pár hodin zamorduje, až se to dozví," zasmál se."Přimluvím se za tebe!" zasmála jsem se."To asi nepomůže, ale vážím si toho," mrkl na mne. Bylo něco kolem poledne. Stefan byl stále zavřený u sebe v pokoji a něco si psal do svého deníku."Jsem ráda, že jsi tady," přiznala jsem. "Ale mohl by ses okoupat," přiznala jsem."Citlivko, to je vůně pravého muže!" odsekl mi. Spolu jsme šli do domu, kde teď otec něco řešil s ostatními zakladateli našeho města."Katherine je stále tady," prozradila jsem mu. Uviděla jsem na jeho tváři radost, ale snažil je jí skrýt."To je úžasné..." Chtěla jsem, aby měli stejné podmínky, i když vím, že je to asi zničí. Ale Katherine je má kamarádka a jasně mi řekla, že já ji musím pomoct vybrat."Damone," ozvalo se za námi. Stál tam pobavený Stefan, který už momentálně také drtil bratra v objetí. "Chyběl jsi mi...""No jo, teď jsme my tři kompletní... Slavní sourozenci Salvatorovi!" prohlásil Damon s úšklebkem."Nezapomněli jste na někoho?" ozvala se Katherine, která právě prošla dveřmi.Mystic Falls, 2009"Jestli si myslíš, že když za mnou přijdeš nahoru, tak ti to řeknu... Jsi na omylu," upozornila jsem Stefana, který se momentálně opíral o rám dveří."Ne, chci ti něco prozradit. A určitým způsobem vím, že se ti to nebude líbit," zašeptal a rozplácl se na mé posteli. Založila jsem si ruce v bok a pozorovala ho."No, tak do toho," popohnala jsem ho se značným úšklebkem."Klaus je ve městě, za pár dní pořádá ples, kde budou všichni jeho sourozenci," oznámil mi dramaticky."S tím se dalo počítat, že přijede. A ten ples? Řekněme, že na něj rozhodně nemám v plánu jít!" rozhodla jsem a sundala si svetřík, co jsem měla na tílku."V tom bude asi trochu problém, jelikož nás pozval," zasmál se. Ten jistý úsměv jsem mu vrátila."No, to je sice možné, ale já tam nejdu. Nemůžeš za mne rozhodnout!" odsekla jsem a zamířila do koupelny. Stefan ale neváhal a svou rychlostí se dostal do dveří od koupelny. Zablokoval mi tak vstup."Stefane, proč je tak důležité, abych tam byla?" nechápala jsem."Tereso, nikdy jsem tě o nic neprosil," sepal ruce a díval se na mne vážným pohledem."Já nevím, Stefane... Tady to se mi nelíbí. Co když má nějaký plán?" uvažovala jsem nahlas. Stefan neodpověděl, jen se na mne stále díval."On má nějaký plán, že ano?" vyjela jsem na něj. "Stefane," oslovila jsem ho šeptem."Jen chce poznat Elenu, je pro něj kuriozita," prozradil mi."Rozmyslím se..." zavrtěla jsem hlavou. Stefan mi uhnul z cesty a já tak mohla vlézt do koupelny. Zavřela jsem dveře.Pohled Damona:"Tak co? Dostal jsi to z ní?" zeptal jsem se zrovna, když Stefan scházel ze schodů. Já si hověl na sedačce se skleničkou burbonu v ruce."Neptal jsem se na to, chci říct, chce to čas...""Stefane, mě se to nepovedlo několik let... mě!" upozornil jsem ho a smál se."Nejsem ty, Damone," zavrtěl hlavou a sedl si vedle mě."Jistě... tak co jsi jí vlastně chtěl?" zajímal jsem se, i když mě to vlastně ani nezajímalo. Kdyby ano, tak je poslouchám."Řekl jsem jí o Klausovi, o plese..." Začal jsem se smát."Ta musela být určitě nadšená, že? Určitě se šíleně těší na ples," podotknul jsem."Půjde tam, alespoň myslím, že ano. Poprosil jsem jí," přiznal."To určitě zabralo, chtěl bych tě při tom vidět, víš... Pokrčený spodní ret, skleněné oči... určitě byla na z tebe byla na měkko. Tedy, já bych byl," přiznal jsem."Jsi idiot...""A víš, copak bude dělat tenhle idiot dneska odpoledne?" mrkl jsem na něj."Netuším..." přecedil skrz zaťaté zuby Stefan."Pozvu Elenu na rande, pozvu jí na ples a potom tady. Hádej, co se bude dít," zasmál jsem se.