What is the true?

Pravdu? Miluju tě!

Focení skončilo přesně na čas. Než jsem vyšla z ateliéru, nasadila jsem si sluneční brýle a rozešla se ulicí. Nikde nikdo nebyl, všichni v parném dni dávali přednost klimatizovaným restauracím či kancelářím. Já si slunečné počasí užívala. Při cestě jsem si všimla Starbucksu přes ulici. Nikde žádné ječící fanynky, měla jsem příležitost si jít v klidu pro svůj oblíbený nápoj. To se v mém životě nestávalo často.

,,Jahodové frapuccino, prosím!" usmála jsem se na servírku. Vzala kelímek a napsala na ni jméno.

,,Nezeptáte se mě na jméno?" usmála jsem se na ni.

,,Jasně, že ne! Moc vás obdivuju, slečno Palvin! Ve skutečnosti jste ještě hezčí než na fotkách!" zalichotí mi a dá se do přípravy nápoje. Stojím u pultu a zamyslím se.

,,Váš nápoj!" usmála se servírka a do ruky mi strčila již předem zaplacený drink.

,,Děkuju!" usmála jsem se a otočila. A u protějšího pultu jsme si všimla postavy. Černé skiny džíny, bílé triko, ruce plné tetování. Harry Styles. Nejdřív jsem překvapeně zamrkala. Ani po docela dlouhé době, kdy jsem se ve světě modelingu pohybovala, jsem si na potkávání hvězd nezvykla. Ale tohle bylo jiné. Tohle byl Harry. Můj kamarád z dětství. Vyrůstali jsme ve stejném městě, bok po boku. Ale to už je dávno! řekla jsem si a udělala krok ke dveřím. A další. A další. A pak jsem se zastavila. Nadechla se a zamířila přímo na opačnou stranu.

,,Ahoj Harry!" pozdravila jsem jeho záda. Otočil se s naučeným úsměvem, který se změnil v upřímný, když si mě prohlédl.

,,Jé tebe znám! Viděl jsem tvé fotky! Paráda!" uznale kývl hlavou. Pak naklonil hlavu.

,,Jsi Barbara, že?" ujišťoval se. Nejdřív jsem přikývla. A hned jsem si za to zanadávala.

,,No víš...Vlastně...Barbara je mé nové jméno. Kvůli modelingu, soukromí a tak..!" drmolila jsem, chvíli na mě nechápavě civěl.

,,A jak se teda jmenuješ?" smál se pobaveně.

,,Samantha. Samantha Collins!" usmála jsem se nervózně. Netečně mě pozoroval. Viděla jsem, jak mu to v hlavě šrotuje, jak usilovně přemýšlí odkud je mu mé jméno povědomé.

,,Říká ti to něco, Hazzy?" zašeptala jsem. Otevřel pusu a překvapeně zamrkal. Chvíli tak zůstal.

,,Vaše káva, pane!" podal mu číšník kelímek. Otočil se, vzal si ho a podíval se zpět na mě. V očích měl slzy. Polkl a sklopil pohled.

,,Promiň, já...Musím už jít!" zadrmolil a vystřelil z kavárny. Nevěřícně jsem za ním chvíli civěla. Bolelo to. Sakra a jak moc! Můj nejlepší kamarád už není můj kamarád.

Během několika dnů se vystřídala fáze zklamání, smutku a naštvání. Večer před důležitou přehlídkou byla na programu fáze smutku. Seděla jsem na gauči, prohlížela si fotky a nostalgicky přemýšlela, kam se poděly ty skvělé časy..

***   Flasback:

,,Nic se nezmění Sam! Budu to pořád já. Ten malý Harry, který tu bude vždycky pro tebe!" objímal mě, když jsme se dozvěděli o jeho vstupu do One Direction. Byla jsem na něj tak pyšná! Hrozně jsem mu to přála.

,,Vždyť já vím Hazzy! Vždycky to budeme jen ty a já!" slíbila jsem. Usmál se, přikývl a pak uslyšel volání svého jména.

 ***

Ráno před přehlídkou mnou projížděla zlost. A nenapomáhal tomu ani shon v zákulisí.

,,Barbaro, okamžitě se navlíkni do toho prádla. Za deset minut vystupuješ!" zamračila se na mě agentka a když jsem měla na sobě černé spodní prádlo, pomohla mi nasadit černé křídla Victoria Secret. Na pódiu už zpívala Taylor Swift, jak já tu ženskou nesnášela. Všechno kolem mě mně dneska dohánělo k šílenství, netoužila jsem po ničem jiném než se zavřít v bytě, koukat na smutné filmy a jíst zmrzlinu. Ani jedno jsem si nemohla dovolit. Na filmy nezbývalo moc času a o zmrzlině jsem si mohla nechat leda tak zdát.

,,Jdi, jsi na řadě!" šťouchla do mě agentka a já se rozešla. Než jsem vystoupila na pódium, nahodila jsem sexy výraz, houpavou chůzi a vyzývavě jsem začala kroutit boky. Dav se rozpískal. To mě vždycky dokázalo zvednout náladu. Ale dneska ne. Procházela jsem kolem Taylor, když se otočila. Usmála se při zpěvu a rozešla se podél mě. Co si myslíš že děláš, krávo? Pomyslela jsem si. Taylor se při chůzi předklonila a zamávala do davu. Seděl tam Harry! Málem jsem zalapala po dechu. Podívala jsem se na Taylor. No jasně, vždyť ona s Harrym chodila! Na konci mola jsem při pózování měla chvíli času přemýšlet. On je tady..Ale ne jako kamarád. Jen další hvězda, někdo kdo přišli očumovat holky. Mrzelo mě to. Tak moc. Když jsem kráčela směrem k zákulisí, naposled jsem se na něj podívala. Pečlivě mě pozoroval, v očích zase slzy. Odvrátila jsem hlavu. A než jsem zabočila do zákulisí, všimla jsem si, že běží. Co to? Vykoukla jsem znovu ze zákulisí a sledovala jak Harry za hučení davu vyskakuje na pódium a žene se ke mně do zákulisí. Vzal mě za ruku a táhl pryč, na chodbu.

,,Sam!" začal. Řekl mi Sam, jako tenkrát! Nikdo mi už věčnost neřekl mým pravým jménem. Rozhodilo mě to. Ale nedala jsem to na sobě znát.

,,Co to děláš, Stylesi? Právě jsi zkazil celou show! Přemýšlíš vůbec někdy?" zpeskuju ho. Harry se zamračí.

,,Ty nechceš vědět co to mělo znamenat?" zeptá se. Pochopím, že naráží na Starbucks.

,,Co myslíš?" zkřížím si ruce na prsou a dělám blbou.

,,Samantho moc dobře víš co myslím. Nedělej hloupou!" zasyčí. Přiblížím se k němu a zasyčím na zpět.

,,Mě je jedno co mělo cokoliv znamenat. Jen jsi mě ujistil, že už pro tebe nejsem absolutně nic! Zapomněl jsi kdo jsem!" drmolím rychle naštvaně a zklamaně. Nadechnu se a v zápalu výčitek ze mě vyletí:

,,Nedodržel jsi svůj slib!" a on sebou ublíženě škubne. Ale semnou to ani nehne. Možná že se chovám dětinsky, ale v tu chvíli je mi to úplně jedno.

,,Sam! Když jsem s tebou přestal komunikovat, nebylo to kvůli tomu, že bych na tebe zapomněl. Nepřestal jsem tě mít rád!" řekne. Zasměju se.

,,Aha, tak to bylo určitě abys mě chránil před médii, že ano? Mám jich v patách dost, jestli sis nevšiml!" pronesu ironicky. Harry protočí očima.

,,Asi ti to nedošlo, ale být přítelkyně Harryho Stylese není žádná výhra. Zeptej se Taylor, ví o tom své!" procedí. Nechápavě na něj zírám.

,,Jestli si to nepamatuješ..Tak já nebyla tvá přítelkyně, ale kamarádka. Kamarádka! A nic víc jsem ani nechtěla!" připomínám mu naštvaně, hlas se mi postupně zvedá.

,,Ale já to chtěl!" zakřičí Harry a praští rukou do zdi až nadskočím. Rychle se podívá jinam. Stojím opřená o zeď, v prádle a křídlech a nechápavě na něj civím. Jeho dokonalá čelist je pevně semknutá k sobě, skřípe zuby. Bezchybná panenkovská pleť je pokrytá červenými fleky od vzteku. Na chvíli zavře oči. A když je otevře, jsou skleněné.

,,Já chtěl víc, Sam!" zašeptá a podívá se na mě. Najednou je to zase můj Harry. Malý šestnáctiletý kluk. Položím mu ruku na rameno.

,,Hazzo..Proč...Proč jsi mi to nikdy neřekl?" řeknu tiše. Položí ruku na tu mou a nechá ji tam. Podívá se na mě, i přes slzy se slabě usměje a pokrčí rameny.

,,Věřila bys, že i Harry Styles se může bát?" prohodí a volnou rukou si utře slzy. Usměju se.

,,A čeho by ses asi tak bál?" obejmu ho kolem krku. Přitáhne mě k sobě.

,,Že zrovna ta holka, po které chci, aby ze mě byla odvařená, ze mě odvařená nebude!" řekne a já se rozesměju.

,,Harry, tebe chce každá!" ujišťuju ho. Stiskne mě pevněji.

,,I ty?" zeptá se s nadějí v hlase. Chvíli se odhodlávám k odpovědi.

,,Já především!" šeptnu a hned po své odpovědi ucítím jeho rty na svých.

Pozn.: Moje druhá jednodílovka! Nemůžu uvěřit, že se mi podařilo nacpat do 1240 slov zápletku! :D Není to příliš propracované, vzniklo to dnes večer. Ale jsem na sebe tak pyšná, že jsem něco napsala a DOKONČILA!!! že to vydám hned teď. Přečetla jsem to asi desetkrát a víte co? Jsem s povídkou docela spokojená. Jak se líbí vám? Prosím prosím (smutně koukám) nechte mi komentář ať vím, co se vám líbilo a co ne. Děkuju :)