Krev Posvátných (Diabolik Lovers FF)

VII. Únos

Kami

Procházela jsem se po zahradě. Nemohla jsem spát kvůli nočním můrám. Všude se objevovaly ty samé věci.

Krev. Eve. Adam. Nová. Utrpení.

To vše doplněné o obrazy z minulosti.

Došla jsem až k velké kamenné věži. Kolem cesty rostly růže.

Jednu jsem opatrně utrhla. Byla to bílá růže. Na jejích okvětních listech se odráželo měsíční světlo a barvilo ji lehce do stříbrna. Tyto květiny milovala Paní Christa...

„Kami-san?"

Otočila jsem se a uviděla za sebou Yui. Zřejmě také nemohla usnout.

Co tu děláte Yui-sama? Je velmi pozdě.

„Můžu se tě na něco zeptat?" špitla. Tázavě jsem nadzvedla obočí. „Proč nemáš jazyk?"

Vzdychla jsem a vzala papír.

Jako malá jsem hodně trpěla. Byla jsem mučena. Jednou mi vyřízli jazyk. Tehdy mě však zachránil Karl-sama a vzal mě sem jako pomocnici.
Pojďte, půjdeme zpět dovnitř.

Dala jsem si papír zpět do kapsy a pokynula rukou. Yui trochu zaraženě přikývla.

Otočila jsem se a vykročila zpět dovnitř. V půli cesty jsem si uvědomila, že neslyším nikoho za sebou. Zaslechla jsem výkřik. 

*Yui?!*

Rozeběhla jsem se zpět, odkud jsme přicházely. Najednou jsem do někoho narazila.

„Dávej pozor, kočičko."

Před mnou stál vysoký mladík.

Vše to znovu začíná...
Minulost se s přítomností prolíná...
Had svedl tě na zcestí...
Vykoupeno tvou bolestí...
Varování nedbala...
...a přesto jablka trhala...
Jedno sousto prokleté...
... v pekle teď oba skončete...

Kola osudu roztočena...
Zakázaná jablka okusena...

Recitoval hlas. Byl chladný a vypočítavý.

„Eve....druhá....Eve."

Někdo mi zakryl a oči. Vytrhla jsem se mu a běžela do sídla. To mi ale nevyšlo, protože mě chytl další a zvedl nad zem.

„Teď jsi naše." řekl dotyčný.

Zavrtěla jsem hlavou a snažila se osvobodit.

„Klídek kočičko." řekl vysoký blonďák, který v náručí nesl Yui. Ani se nepohnula jen měla křečovitě zavřené oči.

*Co jí to udělali?*

„Budu vším co potřebuješ, Eve..."

Naproti mě se objevil další mladík, tentokrát tmavovlasý a natáhl ke mně ruku.

Najednou mě přemohla ospalost. Pustila jsem růži na zem a jeden z jejích trnů mě škrábl. Ucítila jsem něco teplého, jak mi vytéká z prstu.

*Zachraň mě prosím...Shu...*

------

Víte kdo je unesl? xD
Děkuji za přečtení dnešní kapitolky! ^^

Ruunacchi