Defined by us - CZ (pozastaveno)

PROLOG

* Užijte si čtení a úvodní prolog do povídky Defined by us *
-----------
Tommy se rozeběhl k bytu, ve kterém bydlel se svojí rodinou a nezapomněl u toho nesouhlasně kroutit hlavou. Rozhodně nesouhlasil!

,,Já nikam nechci, mami.." zaprotestoval a udělal na mladou ženu psí očka v domnění, že ji obměkčí a nakonec bude po jeho.

,,Tommy.. víš, že tě babička neviděla už pěkných pár let. Pomalu už jistě neví, jak vypadáš. Copak ty ji nechceš vidět?"

Tommyho ani nenapadlo o té staré ženě vůbec hovořit jako o svojí babičce. I když pokrevně jeho babička byla. Je to její vinou, že se tak dlouho neviděli. Nikdy o ně neměla zájem a ani na Tommyho narozeniny nedojela a najednou chce, aby za ní přijel na jarní prázdniny? I když bylo Tommymu teprve 7, moc dobře chápal ten nezájem ze strany jeho babičky.

,,Ne, nechci.." odpověděl rázně a pokusil se dostat do bytu, zalézt někam pod postel a nevylézt dokud si to jeho matka nerozmyslí. To se ale šeredně přepočítal, když ho dvě silné paže chytly kolem pasu a vyzvedly do vzduchu. Rázem se Tommy ocitnul v teplé náruči urostlého muže.

,,Ty můj kluku, paličatá. Taky jsem takový byl. Bránil jsem se odjezdu k babičce a nakonec jsem se bránil návratu domů. Určitě si tam ten týden užiješ. Tak buď hodný a nedělej mamince starosti. Až se vrátíš naučím tě zase pár nových akordů."

Tommy se k tělu více přitisknul a zoufale vydechl. Myslel si, že aspoň jeho táta bude stát při něm a nebude ho nutit jet někam, kam nechce. Ale zase nové akordy za to stály. Tommy miloval kytaru. A už jako menší dokázal pár akordů zahrát a to ho nemusel nikdo nic učit. On a kytara byla prostě nerozlučná dvojka. Nechápal, že tak lehce podlehl..

,,Slibuješ?"

,,Slibuju." Promluvil muž a vtisknul Tommymu pusu na tvář. Pustil ho na zem a ještě ho na rozloučenou objal. Nerad svého syna pouštěl k té ježibabě, ale bohužel už to byla pár let jeho tchyně a musel ji respektovat. Naposledy se na syna usmál a zašel do bytu, aby si mohl pustit MTV a naučit se tak novou píseň, kterou pak za týden předvede Tommymu.

Tommy stále s nechutí nastoupil do auta a zapnul si bezpečnostní pás. Týden není moc. Sedm dní.. Rychle to uteče a on bude zpátky doma. A až přijede.. pořádně se mamce pomstí.. nejspíš odmítne jíst brokolici. Cesta ubíhala pomalu. Za okny se míhaly stále lesy, pole a louky, nic jiného. Domy byly v nedohlednu už nějakou tu dobu. Tommy si nedokázal představit, jak dokáže takovou dobu přežít bez civilizace. Nesnášel tmu a nesnášel lesy a přesně tohle ho tam, kam jede, čekalo. Vůbec se mu tam nechtělo a byl naštvaný na celý svět. Hlavně na mámu, která ho do toho nutila.

,, Zlatíčko.. jsme tady." Usmála se na něj Dia od volantu a zastavila auto na příjezdové cestě vedoucí k ohromnému stavení se stodolou a seníkem. Typická venkovská chalupa. Tommy věděl, že teď už nemůže nijak protestovat. S rezignovaným výrazem vylezl z auta, rovnou do.. koňské koblihy. Skvělý.. pomyslel si. Pěkně mu to tu začíná. Bohužel pro Tommyho trus na jeho botě byl ještě slabý odvar nepříjemného pobytu. Jeho noční můra právě vylezla ze dveří.

Každý by svoji babičku přiběhl přivítat, skočil ji do náruče a celý den ji vykládal všechno, co se naučil ve škole, kolik dostal jedniček a spousty dalších zážitků a novinek. Tommyho babička byla ale žena, kterou tyhle věci nezajímají, neposlouchá, co jí kdo říká, dělá si, co chce a nebere ohledy na ostatní. Na jejím prvním místě není rodina, ale peníze. Nikdy nekladla k ničemu a nikomu větší lásku, než k penězům a své vlastní osobě. A bohužel pro Tommyho nezbyl ani kousek té lásky, kterou byla schopna věnovat lidem.