Přežiju?!

"PŘEKVAPENÍ!"

Otevřela jsem obálku a uviděla její obsah. Byly tam fotky a nějaký papír. Prvně jsem se podívala na ty fotky. Nádherný dům s obrovskou zahradou, bazénem a terasou. Dům, který měl dvě možná 3 patra. S garáží snad pro 8 aut! Ouh maj gát! "Ještě ten dopis, lásko" zasmál se Mike, když jsem se asi 2 hodiny dívala na ty fotky. "Jo, jasně" zasmála jsem se s ním a fotky schovala. Na místo nich jsem si vytáhla dopis a začala číst. "Drahá Ashley, rádi by jsme ti to předali my, ale řekli jsme si, že Mike bude lepší poslíček. Jsem vtipná. Já vždy. Ten dům, co jsi už nejspíš viděla na těch fotkách, je váš. Koupili jsme ti ho k 18tým narozeninám. Doufám, že se ti líbí. Samozřejmě počítáme s tím, že se tam budeš chtít po dokončení střední přestěhovat. Samozřejmě se to dá udělat i jinak, ale byli bychom s tatínkem rádi, kdyby jsi tady byla ještě rok.  Ale to už je tvoje věc. Tento dům máme už dost let koupený. Nebo jakože prvně pronajatý a spláceli jsme ho od tvých prvních narozenin. Asi si říkáš proč? Prvně jsme se chtěli přestěhovat, ale nebylo to potřeba, tak jsme ho nechali tobě. Teď to zní dost blbě, ještě že to tak není. Ten dům jsme koupili pro tebe, protože si říkala, že chceš studovat na univerzitě v New Yorku. Přece by si nedojížděla a být v takovém velkém domě sama je trošku špatné, takže Mike pojede s tebou. Jeho rodiče to ví a jsou rády, že vy dva jste spolu. Jenom tam ještě není nábytek, takže až přijedeme domů, má si Mike říct o peníze u svých rodičů. Má je založený v nějaké knížce, který spořili na dům, ale prý to investují do vybavení. Asi si říkáš, že je to moc brzo. Že nevím na 100%, že spolu budete. Ano, nevíme to na 100%. My to totiž víme na 100,1%, nekecám! No nic. Zlatíčko, strašně moc tě milujeme a doufám, že budete šťastní. Bohužel se uvidíme až před tvými narozeninami, protože se to v práci zvrtlo. Choď do školy a ať na tebe dává Mike pozor. Pac a pusu. Miluje mě tě! Mamka a Taťka♥ Ps. Nechci být ještě babička!! Pss. Fandíme Mashley !(Mike+Ashley)" po dočtení jsem se rozesmála, ale jinak mi tekly slzy. Je to od nich hezký, co pro mě a ostatně i pro Mika dělají. Ale nedokážu pochopit, že tolik věří, že nám to tak dlouho vydrží. Jako, ano snad ano, ale i tak. Nic není na 100%, i když v to věříme. Ano, moje pesimistická stránka se vrátila. Jsem za to ráda, protože Mika miluju a že s ním budu pod jednou střechou za rok je neuvěřitelný! Podívala jsem se na Mika a ten se usmíval od ucha k uchu. Potom jsem se podívala na krabičku a natáhla se pro ní. Mike se uchechtl a dal mi ji. Otevřela jsem ji a byly tam dva klíče. Jeden nejspíš od domu? A druhý od auta. Počkat, od auta? "Ten jeden je od domu a druhý od auta" upřesnil mi moje názory na to kam patří(Nevím co tu píšu:D)." Auto je moje prozatím, ale brzo bude tvoje až budeš mít řidičák" usmál se a já se zaradovala. "Aha" řekla jsem jednoduše a zasmála se. On se smál se mnou. Byl to úžasná okamžik a já čekala jenom, kdy skončí. Ale konec nepřicházel. Až bylo 2:56 ráno a my jeli domů. 

O 2 měsíce později z pohledu Mika(Krátká)

Už je to 2 měsíce od toho, co jsem se dozvěděl, že budu bydlet za rok s Ashley. Nebo hned o prázdninách po čtvrťáku. Těším se na to. A už je to měsíc, co jsem se rozhodl pro jednu důležitou věc. Neví o ní nikdo. Ani můj nejlepší kamarád, prostě nikdo! A bude to na její oslavu narozenin, o které samozřejmě neví, protože to pořádám já. Jsem domluvený s Anet, že půjdou na nákupy a pak příjdou k Ashley domů a tam budeme schovaní všichni. Kromě Anet, která jde s ní a kromě mě. Já budu trochu na jiném místě. Ale budu pořád s ní. Těším se na to!

Pohled Ashley

2 měsíce za námi a je konec třeťáku. Teda už byl, ale teď je první týden prázdnin a já zítra slavím narozeniny. Jsem domluvená s Anet, že půjdeme nakoupit nějaké oblečení a pak se najíst do nějaké restaurace. Upřímně? Mrzí mě, že nebudu s Mikem, ale prý nemůže nebo něco takového. Poslední dobou nemůže pořád. Mrzí mě to a bojím se, že už mě nechce a třeba mě...Podvádí..Ne, Lay, nemysli na to! On tě nepodvádí jenom nemá čas a chce být se svou rodinou! Kašlu na to. Jdu se podívat na film. Tak na co se koukneme? Třeba 'Deadpool'. Super film a už jsem ho dlouho neviděla. Naposled před 4 měsíci s Mikem. Pustila jsem to a asi v půlce usnula. Probudila jsem se na zvonění telefonu. "Smrad" zvedla jsem to. " Ahoj Anet, co potřebuješ?" "No, nazdar, kde vězíš? Pře 10 minutami jsme měli sraz ve starbucksu a ty nikde!" zněla naštvaně, kolik vůbec je? Podívala jsem se na hodiny a vykulila oči. 14:10! Hups "Ježíš Anet, promiň. Spala jsem. Obleču se a upravím a jsem hned u tebe!" řekla jsem jak Eminem a ještě než stačila něco říct, tipla jsem jí to. Ok, jdeme se obléct. Vzala jsem si obyčejné tmavé rifle s dírami a bílé obyčejné tričko. Na to šedý šátek a ray-bany na oči. Na makeup a takový další věci kašlu. Vzala jsem si kabelku, do ní dala mobil peněženku s penězi, co jsem si nachystala včera a ještě klíče. Utíkala jsem po schodech dolů si obout černé boty. Na bundu kašlu stejně je venku přes 30°C.  Zamkla jsem, protože nikdo nebyl doma a vyběhla směrem ke starbucks. Když jsem dorazila viděla jsem Anet už za sklem u stolu už i s objednaným nápojem. "No nazdar, to ti to trvalo" řekla mírně otráveně, když jsem přišla ke stolu. "Já už mám objednáno, tak až mi to donesou můžeme vyrazit" usmála jsem se na ni a v ten moment mi donesli kelímek s mým vanilkovým lattém (Nikdy jsem ve starbucks nebyla, tak to berte v úvahu:D)."Takže co máme dneska v plánu?" "Nákupy přece!" odpověděla mi a my šli do obchoďáku. "Takže prvně Terranova, Gucci.." a vyjmenovávala dál obchody, prostě proletíme všechny, ale ten poslední mě zarazil. " A nakonec půjdeme do Victoria Secret" usmála se na mě svým úsměvem 'tomu se nevyhneš a nevymluvíš mi to'. Aha super, takže korzety a libový krajkové prádlo. Jako bych toho měla málo. "Ok, tak jdeme na to" řekla jsem a běžela do Terranovi. Na konci dne jsme byli obsypány asi stovky tašek. Už jsem měla za sebou i obchod jménem 'Victoria Secret', ale to co se tam stalo nezapomenu. Když jsem si zkoušela jednu podprsenku a kalhotky s podvazky vešel mi do kabiny jeden kluk. Byla jsem otočená zády a tak jsem ho neviděla. Když mi položil ruce na mé boky, tak jsem se šíleně lekla a začala ječet. On začal ječet taky a pak se mi omluvil s tím, že vedle v kabince je jeho přítelkyně a on si to spletl. Odpověděla jsem mu, že je to v pohodě. Asi si budu dávat na dveře od kabinek nápis: "Nejsem tvoje přítelkyně, svého přítele jsem nechala doma". Jo to bude super. Když jsme jeli taxíkem domů, tak jsme se ještě stavili u Anet a ona mi řekla, že se mám převléct do mých šatů, které jsem si dneska koupila.  Byly bílé, ale korzet byl stříbrný a posetý lesklými kamínky (Média). "Dobře nebudu se ptát proč, protože ty mi to stejně neřekneš." vyplázla jsem na ní jazyk a převlékla se. Potom mě namalovala a učesala(jiný účes než má ta holka v médiích). Když jsem byla nachystaná, převlékla se ještě Aneta a mohly jsme jít. Teda spíš jet. Jeli jsme jejím autem až k mému domu a mně to začalo docházet. Narozeniny, šaty, můj dům. Jo, překvapení v podaní tajná oslava mých narozenin. A kdo to zařizoval? Mike. Proto nemohl být se mnou. Idiot. Otevřela jsem dveře a vešla dovnitř. Všude byla tma a já se začala mírně bát, protože ani dech jsem tady neslyšela. Kromě toho mého. Najednou se rozsvítilo a všichni křičeli "PŘEKVAPENÍ!!!", jako bych to neříkala. Se všemi jsem se pozdravila, objala a bylo mi fajn. Ale někdo mi tu chyběl a ten někdo byl Mike. Kde je? Když jsem se někoho zeptala, taky nevěděl. Nevím jestli mi lžou schválně nebo ne. Povídala jsem si s holkama, ale dostala jsem žízeň, tak jsem šla do kuchyně. Ale najednou mi někdo dal něco přes hlavu a já viděla jenom tmu. Pak mi zavázal ruce a nohy. Slyšela jsem divný a hrozivý hlas, jak říká "Promiň mi to" a už nic nevnímala a nechala se nést dál, protože kopání a házení by mi nepomohlo. 

Ahoj, po 20ti letech část!:) Kdo čekal takový závěr? Já sama ne :D Ale teď mě to tak napadlo. Měním role a Mike bude Christian Collins:3 Pro dnešek všechno a někdy příště ahoj!!:)