Stuck in a Lift [CZ]

Hodina 12

"Připozdívá se a venku už je tma," řekl Tom, přestože ve výtahu celou dobu svítilo to samé světlo. "Mohli bychom si trochu zdřímnout."

Byla jsem dost unavená, tak jsem souhlasila. Tom vyndal z jedné tašky bochník normálního chleba a veku.

"Neříkej mi, že to chceš teď všechno sníst," zasmála jsem se.

"Ne, to můžeme použít jako polštáře. Co chceš?"

Vybrala jsem si veku, protože mi na první pohled přišla pohodlnější, položila ji na zem a dala na ni hlavu. Hned jsem pochopila, že jsem si vybrala špatně, jelikož pokaždé, když jsem malinko pohla hlavou, plastový obal nepříjemně zašustil.

Za pět minut už Tom spal jako dřevo. Jenže já prostě nejsem schopná usnout, když se v místnosti svítí. Rozhodla jsem se nasadit si mikinu obráceně a pak si nadat kapuci přes obličej.

Než jsem se k tomu však dostala, igelitový pytlík kousek ode mě se pohnul. Uvědomila jsem si, že je v něm ten pavouk. Kdyby to bylo na mě, už by byl dávno zašláplý, ale Tom prohlásil, že ho přece chudáka nemůžeme zabít. Zase jsem si lehla, jenže jsem nemohla z igeliťáku spustit oči.

Když do toho ještě Tom začal chrápat, bylo mi jasné, že za žádnou cenu neusnu.