10.10.2008
12:40
Podřízl jsem si žíly
a krev mi koberec zasrala.
A já si jej prohlédl.
Užasl jsem nad těmi krásnými obrazci.
Nad těmi stromy a ptáčky co krev na koberec vykouzlila.
A já si uvědomil,
že je to poslední pěkná věc, kterou mé oči zří.
A v tu chvíli jsem se rozhodl.
Žíly se zavřít pokusil,
ale nešlo to.
Krev tekla dál
a koberec byl zbarven do ruda
A pak přišla
Objevila se znenadání
jak pohádková babička
Byl jsem okouzlen.
Došla mi slova.
Ale pak jsem si uvědomil,
že je to smrtka.
A tak jsem začal prosit
Škemral jsem,
na kolenou klečel,
ale ona jen „Fak jů"řekla
a život mi vzala.
Vzala mi život,
který jsem jí já sám na stříbrném podnosu dal.
ČTEŠ
Depresivní Deníček
PoetryAni próza. Ani poezie. Žádné příběhy. Jen pocity. No, možná nějaká myšlenka. Nedávno jsem ve svých pokladech našla dílo z dob kdy jsem na tom byla hodně špatně. No a vzhledem k tomu, že nyní jsem na tom par let daleko lépe, tak jsem se tyhle svoje...