...

132 9 0
                                    

"Vstávej"
Drcla do něj botou když se začal probírat. Sledovala Asgardského boha neplechy jak klečí u zdi připoutaný. Ten pohled na něj se jí líbil, dnešní den si do deníčku rozhodně nezapíše.
"Kde jsem?" zamumlal  při plném vědomí a rozhlížel se po místnosti. Počmárané zdi plné ornamentů, malé okno tesně pod stropem a postel se železnou konstrukcí v rohu. "Darcy?'" Vytřeštil oči když ji uviděl.  Usmála se a vydala se ladným krokem k němu a přidřepla. "Zvláštní, obyčejná smrtelnice a zajala všemocného boha, docela trapas, nemyslíš?"
"Co chceš dělat?" zavrčel a škubl rukama v poutech
"Chci si trochu pohrát, a ty jsi perfektní" škodolibě se usmála když jí došlo na co myslí "ale ne ty pako" zaculila se a natáhla se pro vodítko a obojek, to jak se zhrozil, bylo vidět už jen na jeho očích. "Ale nesmíš zlobit, jinak dostaneš košík" pohladila jej po tváři a kolem krku mu sepla obojek a na očko na něm připnula vodítko.
"Uděláme si procházku  po central parku, a pak se sem vrátíme" s úsměvem ho odpoutala od zdi a nechala ho pokleknout na všechny čtyři. "A nezapomeň někdy zaštěkat, ať nejsi za idiota" Zaculila se a vydala se s ním přes sklepení domu ven. Hned naproti byl naštěstí Central park.
"Bratře!" Zamával na ně blonďatý bůh s úsměvem na tváři, když viděl tu scenerii. Lokiho popadl vztek a hned se po svém bratrovy vrhl. "Punťo, fuj! To si nemíš dovolit! že dostaneš košík?!" zadržovala Darcy smích a na místo slíbeného košiku Loki do úst dostal roubík.
***
Loki se ještě věčer dostával z traumatu procházky v parku, netušil kolika fenám, ale i psům se zalíbil. "Tohle ti vracím" usmála se na něj Darcy když mu vracela dýku. Jen přikývl, ale dýku nezkoumal, v hlavě strádal plán jak se jí pomstít za potupu.
"Cestu odsud už znáš" pokrčila rameny a rozhodla se k odchodu, využil situace a stáhl si ji do klína. "Přece mi neutečeš jen tak" usmál se a přejížděl jí rukou po stehně. V tu chvili sáhl po dýce kterou ji přejel přes krk k  výstřihu, v tu chvíli uviděl strach z jejích očích, "Snad se mě nebojíš" Uculí se a dýkou ji začal párat tričko. "Už ti někdo řekl že jsi nádherná?" Popadl ji za boky a položil se s ní na postel. Věnoval ji dva, tři polibky a vrátil se k jejímu hrudníku a bříšku. Postupně rty sjižděl níž, její tlumené vzdechy pro jeho ucho byli jako dokonalá symfonie kterou vedl on sám. Po pár chvílích byli už oba nazí a v těsném objetí. Omotala mu nohy okolo pasu a víc si ho na sebe natiskla,zaklonila hlavu a užívala si jeho vášnivé polibky. Na rukou a zádech cítila husí kůži. Zhluboka se jí zadíval do očí a usmál se když poznal že už má povolený všechno. Pomalu se začal dobývat do jejího nitra a nepřestával ji líbat. Jedním hrubým pohybem se dostal co nejhloub. Darcy unikl z hrdla sten, který se opakoval při každém přírazu, které pořád sílily až ji donutili křičet slastí.
Tělem ji projela slastně křeč a prohnula se v zádech do luku a zatla mu nehty do zad. Zaskučel a opřel si čelo o její rameno a cítil jak ji plní. "Jsi úžasná, i přesto že jsi mě zpotupnila před čtvrtinou New Yorku". Zavrněl jí do ucha a svalil se vedle ní, přehodil přes ně deku a v těsném objetí usnul.

Výměna rolí Kde žijí příběhy. Začni objevovat