Seznámení #1

420 4 0
                                    

Christiane
Anastázie.
Vážně to takhle skončilo??
Jsem zvědavá na další díl. Seděla jsem s myšlenkami na to jaké by to bylo něco takového zažít.
Zavrtěla jsem "blbost" totální blbost
Jsem zvědavá na další díl. Seděla jsem na pohovce s myšlenkami jaké by to bylo něco takového zažít. Zavrtěla jsem hlavou "blbost" totální blbost.
Nadskočila jsem, lekla jsem se protože mi v tu chvíli zabrněl mobil.

myslela jsem že mi přišla zpráva ale nepřišla jen VADAK vydal nové video. DETEKTOR lži vs. VIDRAIL.

Rozklikla jsem video a podívala se na jeho tvorbu. Tak tohle video se jim fakt povedlo.
Dala jsem jim LIKE. Napadlo mě že bych mohla zkusit Vadimovi napsat jelikož měl už hodně SUBS a na fb hodně fejků jsem se rozhodla že mu Napíšu na INSTAGRAM.
Veronika: ahoj.
Ani jsem nečekala že by mohl třeba odepsat. Takže jsem mu prostě napsala a nechala to být. Jenže když jsem se koukla na hodiny a vzpomněla si že mám sraz s Monikou ve 3 v paládiu u starbucksu vyskočila jsem z pohovky a utíkala
jsem se obléknout.. Hodiny ukazovaly tři čtvrtě na 3, takže jsem vůbec nestíhala. Vytočila jsem Moniky číslo a čekala jsem až to zvedne. Po chvíli mi to zvedla. Strašně rychle dýchala takže asi běžela.
Monika: co se děje?!!
Veronika: hele promiň teprve se oblíkám a vůbec Nestíhám. Tak dyštak tam chvíli počkej.
Najednou se strašně začala smát.
Monika: V pohodě já totiž taky vůbec Nestíhám. Takže, buď v klidu.
Chvíli bylo ticho, ale pak jsme se začali smát obě.
Veronika: dobře, tak za půl hodiny??

Monika: dobře tak čégo.
Veronika: čauky.
Tak a to by bylo. Položila jsem mobil a začala jsem se oblíkat.. Když, jsem byla oblečená a obouvala jsem si boty. Oznámil mi mobil upozornění. Odemkla jsem ho a on opravdu odepsal. Netušila jsem, že by mohl vůbec odepsat.

Vadim: Ahoj

Veronika: Viděla jsem tvou novou tvorbu a moc se mi líbila děláš úžasná videa.

Odepsala jsem a schovala mobil do kabelky. Protože už jsem neměla čas čekat až odepíše. Zase jsem to nestíhala. Doběhla jsem na metro jen tak tak... myslela jsem že mi srdce každou chvíli vyskočí z hrudi.
Nastoupila jsem... a čekala až dojedeme. Po chvilce odpočinku. Bylo na čase vystoupit.

Veronika:(Achjo musím zase běžet, abych tam byla v čas.)

Jakmile jsem doběhla k paládiu tak jsem zpomalila. Vešla jsem dovnitř a mířila jsem si to přímo ke starbucksu. Kde stála usmívající se Monča. Když jsem k ní doběhla, praštila mě do ramene.
Monika: To si mi ale kamarádka, když zapomeneš na naší schůzku.
Bouchnutí jsem ji opětovala.
Veronika: Však ty jsi taky zapomněla. Tak se moc nedělej.
Monika: no jo..
Monika: Dnes je tu menší akce s youtuberama a víš kdo tam taky je??
Veronika: Ne kdo??
Monika:Vadak.
Rozzářili se mi oči a hned jsem věděla že ho chci vidět..

Monika se na mě podívala, chytla mě za ruku a táhla mě přesně tam kde byla ta akce. Vůbec ne zastavovala a jak mě táhla za sebou vypadli mi z kapsy kapesníčky.. Když jsem se za nimi otočila a ne koukala na cestu jsem do někoho vrazila. Monika si ani nevšimla že mě pustila a běžela dál. A mě se rozsypala celá kabelka včetně tampónů "TRAPAS" a ještě k tomu jsem též skončila na zemi. Zvedla jsem hlavu, abych se podívala s kým jsem se to srazila. Srazila jsme VADIMA!!! Který měl svou kávu včetně na tričku úplně všude se na mě pousmál, klekl si přede mě pohladil mě po tváři a Usmál se.
Vadim: Není ti nic??
Veronika: N-n-ne jsem v pořádku.
TRAPAS. Vzal do ruky první tampón a já v tu chvíli zčervenala, dal ho do mé kabelky pak sebral i ostatní a opět mi je dal zpátky do kabelky a já tam jen seděla a nevěděla co mám vlastně dělat. Když, bylo všechno v mé kabelce. Opět se usmál podal mi ruku, pomohl mi vstát a vrátil mi mou kabelku.
Veronika:D-d-děkuji.
Bože jen tohle že mě vypadlo??? To je tak trapný. On se na mě pořád usmívá.
(Co mám do prdele říct..!!)
Stálá jsem tam a jen se červenala.
Vadim: ( sakra, co jí mám říct? Je tak roztomilá furt si kouše spodní ret je to tak sexy) Můžu tě někam pozvat?? Chtěl bych si odčinit tu srážku.. I když je fakt že tak krásnou slečnu nesrazí někdo jen tak..
Veronika: (bože, myslí si že jsem krásná. Je tak dokonalý. Ach zase cítím jak se začínám červenat) No ehm dobře. Můžu jen dát vědět kamarádce ať už na mě nečeká?
Vadim: dobře počkám.. Ale pospěš si..
Usmála jsem se.
Přišla jsem k hihňající se Monice.
Ta hned pochopila a řekla.
Monika: tak běž.
Usmála se na mě a obejmula mě.
Podívala jsem se na ní děkovným pohledem a obejmutí jsem ji opětovala silněji.
Otočila jsem se a tam na mě čekal usmívající se Vadim. Vzal mě za bok.
Vadim: můžeme PRINCEZNO???
Veronika: Ano a kam vlastně jdeme?
Vadim: Zvu tě na Buble.
Veronika: OH dobře.
Vadim: co si dáš?
Veronika: ( snad mi to nechce zaplatit nenávidím to) Snad mi to nechceš zaplatit.!! Zaplatím si to sama.!!
Vadim: běž si sednout a dnes zvu já tebe a příště ty mě.
Veronika: tak dobře..
Po chvíli mi přinesl Buble.
Vadim: tady máš.
Veronika: děkuji. Příště zase já.
Jen se na mě podíval a usmál se.
Veronika: (má tak úžasný úsměv.)
Vadim: dobře. Jsi mi nějaká povědomá nepsali jsme si dnes na Instagramu??
Veronika: ano psali. Netušila jsem že máš dnes akci. Tak promiň že jsem tě takhle rušila. Mrzí mě to..
Vadim: ale tak krásná slečna se nemusí omlouvat. Od tebe bych se nechal rušit vždycky..
Usmála jsem se a napila se.
Vadim: jsem rád že mám tak krásnou fanynku. Který se líbí moje tvorba. A co ty bys nechtěla natáčet?

Veronika: Ano děláš úžasná videa... ale já radši zůstávám u svého psaní a malování.

Vadim: to mě musíš někdy namalovat. A něco pěkného pěkného o mě napsat.

Měl úsměv od ucha k uchu.

Veronika: můžeš mi prosím říct kolik je hodin??
Vadim: a za co???
Veronika: nevím
Sklopila jsem oči a koukla jsem se na zem.
Najednou cítím ruku na svojí bradě. Jemně mě chytl za bradu a přitáhl k sobě a na konec mě políbil.
Vadim: ( OH vážně jsme se políbili?? Má tak krásně sladké rty..)
Veronika: ( bože vážně se spolu teď líbáme?? Umí tak dokonale líbat bože.. Tak úžasný pocit)
Najednou přestal líbat..
Veronika: tak kolik je ho....
Nedořekla jsem to protože mne políbil znovu a stiskl mi zubama jemně můj spodní ret jak jsem se lekla slabě jsme zavzdychala ach. Pak už jsem ho odstrčila.

Veronika: Vadime tak kolik je hodin.
Vadim: 18:45.. V kolik máš být doma??
Veronika: v 19:30.
Vadim: tak pojď doprovodím tě domů. Mám otázku.
Veronika: ano.. JakNapíšu
Vadim: dáš mi svoje číslo??? Přidám si tě na fb a večer ti napíšu
Veronika: dobře. 736 249 786 máš to??
Vadim: Ano. Děkuji.
Šel semnou až k metru, když jsme ale procházeli takovou strašně malou a stísněnou uličkou a Vadim šel za mnou vzal mě za rameno a přitiskl mě ke zdi... poté mě chytl jednou rukou za bok a tou druhou za tvář chvilku na mě koukal a usmál se a po druhém pohlazení mě políbil. Bylo docela pozdě a já měla ještě půl hodiny než mi metro přijede.. Nikde nikdo vypadalo to jako by jsme tam byly zcela úplně sami. Začal se mě různé dotýkat. Pak sjel rukou s tváře a sáhl mi pod tričko. Jemně mi zmáčkl prso a já vzdychla. Zajela jsem mu jednou rukou na zadek a druhou jsem mu zajela do vlasů. Když jsem mu zmáčknutí opětovala ale na zadek zavzdychl a jemně mě kousl do rtu..
Vadim: ( bože je tak sexy nejradši bych jí tu ošukal ale nejde to musím se udržet..)
Veronika: ( jaké by to bylo mít s ním něco víc?? Asi dokonalé. Tak dokonale líbá. Ale nesmím nad tím přemýšlet)
Cítím jak Vadimova ruka jde pryč od prsu.. A sune se pomaličku dolů. Hladí mě přes tenkou látku spodního prádla. Jemně jsem zavzdychala. Ahh..
Veronika: (OH bože... bojím se že tu někdo půjde)
Vzal mě za ruku a mířil směrem k jeho penisu. A pobídl mě abych spolupracovala. Pomaličku jsem mu rozepla zip. A chytla jsem ho do ruky a pohybovala nahoru a dolů. Vadim začal jemně vzdychat. Chtěl mi rukou sáhnout i pod kalhotky ale to už jsem dala ruku pryč. A on přestal tak jsme i já dala ruku pryč. A zapla mu zip. Usmál se na mě, chytl mě za ruku a šli jsme čekat na metro.
Vadim: můžu otázku???
Veronika: Ano..
Vadim: Spala jsi už někdy s někým??
Veronika: ( bože co to je za otázku.?) ne nespala.. Jsem panna.
Vadim: ( no jasně to jsem si mohl myslet) opravdu?? To je krásný..
Veronika: opravdu ti to nevadí???
Vadim: Ne proč by mělo??
Veronika: Nevím..
A do té doby dokud nepřijelo metro bylo ticho. Když už jsem ale viděla jak přijíždí. Chtěla jsem Vadimovi dát pusu na tvář, ale on naschvál ucouvnul a moje Pusa skončila na jeho rtech. Usmál se a já nastoupila do metra. Usadila se a koukala na vzdalujícího a zároveň smutně koukajícího Vadima.. Dala jsem si sluchátka do uší. A vše jsem si přehrávala v hlavě a opět jsem se vrátila k myšlence jaké by to bylo mít s ním něco víc. Mobil mi ohlásil novou zprávu. Odemknu ho a Vadim mi odeslal žádost. O přátelství potvrdila jsem mu to a dala mobil do kapsy už bylo na čase vystoupit když mi mobil zase oznámil novou zprávu.....

Tak takhle to nechám doufám že se vám začátek líbil a že vydrží až dokonce příběhu..
Nikol* 14.5.
👑:3

50 Shades Of PURPLETempat cerita menjadi hidup. Temukan sekarang