Obyčejná

Proč

Venku bylo příjemně.Měla jsem   na sobě krátké kraťasi a volné tílko.Poslední dobou mi,ale bývá vedro.

Huy mě chytil za ruku a kráčeli jsme si to do parku,který měl po obvodu krásné stromy.

Voňelo to tam přírodou,proto jsem tam ráda chodila.

Huy
Držel jsem ji za ruku a vdechoval její vůni.
Ach ta krásně voní.Její vůni bych poznal kdekoli.

Vešli jsme velkou,bílou,ozdobou  bránou do parku.

Rozhlédl jsem se a koho to mé oči ne spatřili.

!Dara!

Najednou se ohlédla a spatřila nás.Toho jsem se bál.

Vydala se k nám a já zkameněl.

Došla je nám a objala mě a já nehybně stál.

Angles na mě hleděla tedy na nás smutně koukala,div se nerozbrečela.

Rychle jsem daru odstrčil a koukal se provinile na Angles.

Pustila mou ruku a pomalu couvala.

"Angles"vykoktal jsem s přiblížil se k ní.

"Ne.."vydala tichou hlásku,rychle se otočila a začala utíkat.

"Ne Angles,Daro proč si to"nedořekl jsem a běžel za Angles.

"Udělala jsem něco špatně"provokatyvně zamnou zavolala a usmívala se.

Angles
Běžela jsem rychle a bylo mi jedno,že na mě Huy volá.

Slzy mi tekli z očí a já neviděla na cestu.

Jak mi to mohl udělat!Proč s Darou?!Tak jak ho objala dala najevo,že zná každý záhyb jeho těla.

Vyspal se sní!

Propadla jsem v silný panický pláč.