Propuštění

114 10 8
                                    

Po dvou dnech

"Vypadá to mnohem lépe Kim. Zřejmě to bude jen to dočasné oslepení" oznámí mi doktor.

Už vidím všechny možné obrysy a všechno jen je to ještě všechno rozmazané.

"Takže mě pustíte domů?" zeptala jsem se smutně jako každý den od toho co mi udělal Chris.

"Pokud vás někdo pohlídá ,ale musíte chodit na kontroly" něco položil na stolek asi kartu kde se zapisují pokroky léčby.

"Já myslela domů jako že do Los Angeles" chvíli bylo ticho ,ale potom se ozval Cal který tu chtěl být.

"Na to zapomeň Kim teď budeš delší dobu tady. Nenechám tě tam jet aby se ti ještě více přitížilo" sjela mi po tváři slza.

"V každém případě musíte být tady. Kvůli kontrolám kdyby se něco zhoršilo"zkonstatoval doktor.

"Dobře" neutrálně jsem odpověděla.

"Tedy pokud to je vše tak můžete jet domů. Vaše matka podepsala propuštěcí papíry. Brzké uzdravení a tady máte kartičku kdy máte přijít na kontrolu" podal mi jí a odešel.

Pomalu jsem ze sedla z postele a nazula si tenisky.Vzala jsem si batoh na jedno rameno a pomalu šla ke dveřím.

"Ukaž" vzal mi batoh Cal.

"Já bych to zvládla.Dej mi ho" zavrčela jsem.

Radši mi ho dal."Tak mi dej aspoň ruku ať se ti ještě něco nestane" chvíli jsme nechtěla ,ale radši jsem mu jí podala.

"To mi připomíná časy kdy jsme byli malý, vždycky všude spolu za ručičky" trošku se zasmál a já musela taky.

Byli to super časy.Žádné starosti, problémy a podobné věci nás nezatěžovaly.Všechno bylo lehčí , zato teď mám chuť si podřezat žíly. Všichni mi jen ublížily jako kdybych jim udělala někdy něco takového já.

Svět ani lidé nejsou spravedlivý, tady přežije jen ten nejsilnější což já nejsem .PROTO MUSÍM ZEMŘÍT!

................................................................................................................

Ahoj lidičky. Snad se vám kapitoly líbí a budou líbit. Pardon za zpoždění ,ale měla jsem něco na práci a taky fandit hokeji :D

Stay with him II. (R5 - 5SOS)Kde žijí příběhy. Začni objevovat