,, Ahoj'' křičím na svou kamarádku Lenku. Lenka je moje nejlepší kamarádka a známé se už od 5ti let. Lenka se otočí ale nezastaví. Doběhnu ji a zeptám se co se stalo, proč mě ani nepozdraví. Lenka odvrátí hlavu a řekne:,, nevím ''. A kam jdeš? Lenka naštvaně odpoví: „Domu" Přijde mi to divné protože jde špatným směrem, ale radši už nic jiného neříkám jen se rozloučim a jdu si svým směrem.
Je večer, už ležím v posteli a čtu knížku o UFOnech. Vůbec se nesoustředím, stále myslím na Lenku. Rozhodla jsem se, že se jí na to zítra ve škole zeptám. Čekám v lavici až přijde moje kamarádka, ale ona NIKDE ani ve čtvrtek ani pátek, je mi to divné a tak jí zavolám na telefon. Je nedostupná, chci tedy zavolat k nim domu, zvedne to její máma.,, Ahoj Adélko'' řekne trošku smutným tónem Lenky maminka. Oplatím ji pozdrav. „Co se stalo s Lenkou? Jak to že nebyla ve škole, ona je nemocná?" zeptám se. Chvíli je ticho. Po chvíli, která se mi zdála jako věčnost maminka odpověděla velice smutným a rozrušeným tónem:„Lenička se od středy pohřešuje"
ČTEŠ
UFO
Science Fiction,,Ahoj, jmenuji se Adéla a je mi 13. Já a moje nejlepší kamarádka Lenka se dostaneme do velkého problému''
