Stay with him II. (R5 - 5SOS)

Umíš jen ubližovat!

"Pomůžu ti" uslyšela jsem hned co jsem opatrně vylezla z auta.

Byl to Michael , čekala jsem že mě vezme za ruku ale to by nebyl on aby mě nechytil do náruče a nezačal se mnou utíkat do domů.

"Michaeli polož mě na zem umím chodit" zavrčela jsem.

"Ale no tak princezna se nosí v náručí" zasmál se.

Po chvíli mě položila já uslyšela holky jak na mě křičí.

"Holka , konečně si tady" objaly mě.

"Asi si půjdu lehnout jsem ze všeho unavená" klidně jsem bez pozdravu řekla.

"Dobře děvčata nechte Kimi ať si jde lehnout.Zvládneš to sama nebo ti mám pomoct zlatíčko?" zeptala se mě mamka.

"To zvládnu, děkuju" vzala jsem si ze země batoh a pomaloučku začala vycházet schod po schodu.

Párkrát jsem zakopla ,ale vždycky jsem se udržela. Došla jsem do pokoje pro hosty a dala si batoh ke zdi. Měla jsem tam kufr ke kterému jsem se vydala.

Klekla jsem si k němu a rozepnula ho.Začala jsem skoro poslepu hrabat mezi věcmi než jsem našla taštičku s žiletkou .Vyndala jsem jí a vzala si náhradní žiletky.Začala jsem je rozbalovat, ale prst mi špatně sjel a já se pořezala.

Ignorovala jsem to a vzala jednu z balíčku. Sedla jsem si na postel.Jelikož jsem na ruku a žiletku moc neviděla bylo to těžší najít správné místo, ale když jsem už chtěla přiložit žiletku k zápěstí někdo mi jí vytrhl z ruky.

"Co to děláš Kim!?" zvýšil na mě hlas Luke.

Dívala jsem se do země. Uslyšela jsem zabouchnutí dveří a chůzi mířící ke mě. Postel se vedle mě prohnula a vzal mou ruku do své.

"Proč jsi to chtěla udělat Kim?" začali mi z očí kapat slzy.

"Já.. já už dál nemůžu.Tohle už nejde. Vypadá to jako kdyby mi nevadilo co se mi v životě děje že.. že všechno čím mi lidé ubližují mi nevadí.To že mi ublížil Chris jsem moc vážně nebrala protože jsem k němu zřejmě nic moc necítila, ale to když si mi ublížil ty mě srazilo na kolena. Po tom všem co jsi mi řekl jsem čekala že můžeme být něco víc než přátele. Že ..že k sobě cítíme to samé, ale hned co jsem se otočila zády jsi mi bodl kudlu do zad a já už tu bolest dál snášet nebudu" stoupla jsem si vzala žiletky a snažila se co nejbezpečněji utéct do koupelny.

"Kim! No tak stůj!" křičel na mě a běžel za mnou.

Bohužel na mou smůlu jsem zakopla o schůdek a spadla na zem.Žiletky se mi vysypaly na zem přímo pod mou ruku a já na ně dopadla a rukou podjela ještě dopředu čímž jsem si je zařízla do ruky.

"Sakra" zasyčela jsem.

"Kim. Ukaž to" klekl si ke mě na zem.

Otočil mi ruku a já měla všechny žiletky těsně pod kůží.Zřejmě chyběl kousek na to abych mi prořízly žíly.

"Musíme ti to ošetřit" pomalu mi je vyndal.

"Na co aby si mi později mohl psychicky blížil zase! Na to abych se tak lehce zabila by pro tebe bylo zlé že. Nech mě tu už chcípnou do háje, jediné co dokážeš je ubližovat" zakřičela jsem na něj.

Vstala jsem a nechala krev pomalu proudit z mého těla."Kim co se tu...co se ti stalo" přišel Cal.

"Nic nech mě být.Chci chcípnout" najednou jsem přestala vidět i ty obrysy a zřejmě omdlela.