Láska mezi dvěma superhrdiny

4. Odhalení 2/2

*Marinette*

Jakmile mi to Chat Noir, řekl že je vlastně Adrien, tak jsem hned spadla na kolena.
Začala jsem okamžitě brečet, jelikož jsem vůbec neměla tušení o tom že vlastně člověk, kterého ze srdce miluju, tak je mi stále nablízku, že vždy seděl hned v lavici přede mnou. Ale také se mi okamžitě vybavila jedna určitá myšlenka.. Adrien neví ze jsem Ladybug! Co mám dělat? Mám mu to také říct?
Tyhle všechny myšlenky se mi začaly mísit v hlavě, nevěděla jsem jak to zastavit. V ten okamžik kdy jsem se zkoušela uklidnit mě obejmul Chat Noir neboli Adrien, proměnil se zpátky do své podoby a řekl ,,Mari, já-já to nechtěl udělat.. Ne-nechtěl jsem tě dostat do kolen.. Já jsem pouze k tobě chtěl být upřímný. Cítil jsem se špatně, že ja toho vím o tobě více než ty o mě, proto jsem se rozhodl, že ti řeknu věc která mě tížila nejvíc.. Budu chápat, když budeš chtít veškerý náš kontakt přesuš-" v ten moment jsem Adriana políbila, nechtěla jsem aby si myslel, že když se mi svěřil se svojí největším tajemstvím, které ho tíží, že ho pošlu do kytek. Co si budeme, já také mám stejné tajemství, ale stále jsem nenabrala odvahu mu to říct..
Adrien se na mě podíval se skleněnýma očima a řekl ,,Děkuju za tebe, miluju tě." a silně mě objal.

*O pár dní později*
Ráno
Ráno jsem se probudila a šla jsem si rovnou udělat svojí ranní hygienu.
Oblékla jsem se do svého klasického oblečení a šla jsem se do kuchyně nasnídat.
Když jsem snídala napadlo mě, že měla jít s mým tajemstvím narovinu před Adrianem. Proto jsem řekla ,,Tikki, nějak jsem teď pár dní přemýšlela, neměla bych Adrianovi říct, že jsem Ladybug? Jsme spolu, nemůžu mu to tajit, když vím, že on je Chat Noir.". Tikki se na mě otočila a řekla mi ,,Mari, je to jen na tobě.. Dělej jak ti srdce říká, pokud si myslíš, že je to dobrý nápad říct Adrianovi, tak to řekni. Bránit ti rozhodně nebudu.". Chvíli jsem se nad tím zamyslela a pak jsem si řekla, že mu to řeknu. Pak jsem popadla tašku a šla do školy. Přišla jsem dřív než jako obvykle.. Viděla jsem Alyu a hned jsem za ní běžela. Řekla ,,Ahoj kočko" a mrkla na mě. ,,Ahoj Alyo, mám pro tebe novinu". ,,Jakou Mari?" zeptala se udiveně. ,,No já-já, chodím s Adrianem!" a usmála jsem se trochu nervózně. Alya se hned začala smát od ucha k uchu a řekla ,,Mari tak to je skvělé! Mám z tebe radost! Já věděla, že se to jednou stane!". Pak už jsme šly do třídy a povídaly si při cestě. Po 4 hodinách nudného učení jsem mohla jít domů. Rozloučila jsem se s Alyou a šla domů.

*Ten samý den večer*

Rozhodla jsem se, musím mu to říct! V ten moment jsem se otočila na Tikki a řekla jí
,,Tikki musím jít za Andrianem, musím mu říct pravdu, TIKKI - TEČKY!". Jakmile jsem se transformovala na Ladybug, tak jsem běžela po střechách Paříže za Adrianem abych mu to řekla, abych už nic neskrývala před osobou kterou miluji! Když už jsem byla u něj doma, tak jsem vlezla k němu do okna a hned řekla ,,Ahoj Andriane, asi si říkáš co dělá u tebe večer takhle Ladybug heh, no-no je tady jedna věc kterou by jsi měl vědět. Jsem Marinette."