Tom Riddle a tajemná komnata

Já byl zrozen k velkým činům.

K očistě tohoto světa od skutečného zla, jenž představují ti, kteří jsou pošpiněni a nemohu kouzlit, zaprodám svoji duši.

Dosáhnu nesmrtelnosti, abych uchránil tento svět, a je jedno jaké oběti to přinese, důležitý je jen výsledek.

2. listopad

Dny mého života směšně ubíhají a já sebe sám vidím na časové křivce jako směšnou, bezvýznamnou postavičku v bezvýznamných kouzelnických dějinách, které co nevidět zmizí pod nadvládou mudlů. Vidím se jako staříka ve své hrozivé jednoduchosti, nemotornosti a ubohosti, který nic proti hrozivé budoucnosti před sebou nedokázal udělat, a to ač přísahal na svou čest, že tento kouzelnický svět, který jemu, mě, tolik dal a vysvobodil mě z vězení sirotčince, ochrání. To mi leze na mozek, když procházím starými chodbami tohoto mého nového skutečného domova jménem Bradavice. Zbožňuji ho, ale zároveň také vidím na něm ještě spoustu chyb, které by se mohly stát osudnými.

Dnes jsem však v kostech ucítil novou naději, a to když nám profesorka Winifred Street vyprávěla o zakladatelích školy. Kdo jiný než zakladatel mé koleje již v té době chápal nebezpečí, jaké mudlové představují. Paradoxně právě díky této prozřetelnosti ho ostatní zakladatelé odsoudili. Naštěstí tady na škole údajně vybudoval skrytou místnost pro svého dědice, člověka, který bude chápat, někoho jako jsem já.

Nikdo však neví o žádné skryté místnosti, nikdy na škole nebyla nalezena. Je to jen pověra, přesto možná by nebylo od věci se alespoň pokusit ji najít. Mohla by tam být věc, prostředek, po čem tolik mé srdce baží.

19. listopad

Mé hledání zdá se poněkud marné. Již jsem prohledal celou knihovnu a to včetně i zakázaného oddělení. Nikde nic. Našel jsem pouze tu starou báchorku, co nám vyprávěla madam Street a několik málo chabých, ale zajímavých informací o Salazaru Zmijozelovi. Například, kdo by si pomyslel, že stejně jako já, ovládal hadí řeč?

28. prosinec

Již jsem chtěl vše zanechat. Nejen knihovnu jsem prohledal, ale také celou školu jsem obrátil na ruby. Několik prváků z Havraspáru jsem podplatil, podotýkám, že to nebylo lehké, jsou tak dobří, táhnoucí za jeden provaz a zároveň tak nečestní, že se mi z nich zvedal žaludek, nechtěli mi ten jejich plánek půjčit a nechali se přesvědčit, až po mé velkorysé nabídce, že jim budu dodávat po celý rok Bertíkovy fazolky a Čokoládové žabky, a to jsem se ještě musel zavázat, že žádnému profesorovi nic neřeknu a že to celé chci pro dobrou věc. To byly ale ubohé otázky. Pro dobrou věc... Samozřejmě, že to chci pro dobrou věc. Vždy mi leželo na srdci jen blaho tohoto kouzelnického světa. Ach, to podplácení mě stálo hodně. Nejen, že budu muset si někoho bohatého zavázat, protože na ty fazolky a žabky nemám, ale také doufám, že těm Havraspárským také nedojde, proč jsem tu mapu po nich chtěl. Kdyby mi ta mapa alespoň byla k užitku, ale to ne. Bylo na ni vyznačeno spoustu zajímavých chodeb, které mi možná někdy dobře poslouží, ale žádná z nich nevedla k mému cíli. Neumíte si představit, jak jsem byl naštvaný. Měl jsem chuť tu mapu rozcupovat na malé kousky, ale nakonec jsem se ovládl a v poklidu ji zase těm Havraspárským vrátil.

Pomalu skutečně jsem toho chtěl nechat a uchýlit se ke studii vyšší temné magie, ne, jak jsem již řekl, pro vyšší temnotu, ale pro vyšší dobro a ochranu toho, co mi je tolik drahé. Pro pořádek je třeba udělat napřed nepořádek. Protože když se kácí les, lítají třísky. Protože věřím, že pokud se toho nechopím já, tak kdo jiný? Když si člověk sedne a čeká, že někdo přijde a pomůže mu, nikdo nepřijde. Člověk je sám strůjcem svého štěstí. To vše vím, a přeci jsem byl hlupákem, mezi hlupáky. Honil jsem se po hradě a ptal jsem se každého živého i mimo kolej. Copak to může někdo živý vědět? Copak je možné, aby něco takového věděl někdo z jiné koleje? Jak by někdo jiný mohl vědět, jak by někdo jiný mohl vůbec pochopit, jak by mohl pochopit, co chci, když se ptám pouze v náznacích, jak by někdo jiný mohl držet jazyk za zuby, i když to dělám pro dobro všech. Salazar Zmjiozel to také dělal pro dobro a byl nepochopen. Ano, jen sám Salazar Zmjiozel může mi to prozradit, jen on sám to může vědět, jen on mě může pochopit, a jen s ním si mohu naprosto přímo o tom promluvit.