#7 Miluju ho?

53 7 0
                                    

Zastavil se a dal mi letmo pusu na tvář...

V-"Ahoj krásko, vypadáš skvěle"
Trochu se pousmál.
-"Ahoj, díky tobě to taky sluší"
Řekla jsem nejvíc v klidu co to šlo.
V-"Tady máš lístek, půjdeme si koupit pop-corn?"
Zamračila jsem se . Měli jsme jít ty lístky koupit spolu. Nechci vypadat jako ta "největší chudinka" ,která si nemůže zaplatit ani blbej lístek.
-"Kolik stál ten lístek? Vyrovnáme se"
V-"Doufám že si děláš srandu! Ani omylem sem pozval."
-"Hahaha si lístek můžu zaplatit zas tak chudá nejsem"
V-"Mazej si sednout! Zachvilku za tebou přijdu"
-"Ale, "
Zastavil mě.
V-"Žádný námitky zlato"
Zazubil se. Šla jsem si poslušně sednout. Docela dlouho mi trvalo než jsem našla ty správný místa. Otočila jsem se a uviděla  Vojtu jak nese velký pop-corn , dvě velký fanty a bonbóny. Můj úsměv se rozšířil. Vojta mi podal pití a sednul si.
V-"Doufám že tohle máš ráda , a ani mi nezkoušej říkat že něco budeš platit krásko"
Teď jsem červená až na zadku. Z filmu jsem toho moc neměla. Byla jsem příliš zaměstnaná tím pozorovat Vojtu. Byla jsem pořád ještě trochu naštvaná kvůli tomu ,že mě nic nenechal zaplatit. Ano, bylo to od něj skvělý gesto, ale nechtěla jsem mu nic dlužit. Zatím jsem si nevzala ani jeden bonbón natož pop-corn. Nechtěla jsem vypadat jako žrout. Když jsem se konečně odvážila vzít si jeden bonbon, Vojtu v tu samou chvilku napadlo to samí. Naše ruce se střetli. Vojta se usmál a dal mi ruku okolo ramen. Říkala jsem že jsem nervózní? Protože proti tomu hle jsem byla ještě úplně v klidu. Když film skončil Vojta se zvednul a všechny odpadky vyhodil do koše. Celou cestu jsme si neřekli ani slovo. Už jsem se začínala bát když konečně Vojta promluvil.
"Tak co jak se ti líbil film? jsem z něho úúúppllllně nadšenej!!"
Řekl s radostným úsměvem.
"Jojo bylo to super Capitan Amerika je skvělej"
Řekla jsem co s největším zájmem co jsem dokázala.
V-"Víš jestli se ti to líbilo tak by jsem , no víš, ehmm , mohli jít zítra na pizzu?"
Nechápu to vždycky je sebejistej. Prostě ví co kdy má říct ale když mě někam chce pozvat znervózní a zčervená. Je to ale  děsně sladký!
-" Jasně, dneska to bylo super ještě ti napíšu ale pizzu přeci nemohu odmítnout"
V-" Tak to je super!"
Pak se mnou počkal ještě na autobus. Už nebyl tak nervózní jako před chvilkou. Dokonce jsme se s polu normálně bavili. Když přijel autobus docela jsem toho litovala ,že už musím domů, ale jak se říká "V tom nejlepším přestaň" Zvedla jsem se a šla směrem k mému autobusu. Vojta mě ještě chytil za ruku a dal mi pusu na tvář.
"Moc jsem si to užil krásko"
Život už nemůže být lepší.
MILUJU HO!

Tady je trochu delší díl, doufám ,že se vám bude líbit. A za každý VOTE a KOMENT budu moc ráda.
★★★★★★★★★★★★★★

 Nejlepší Friendky-"Největší Fejky"Kde žijí příběhy. Začni objevovat