Sladký internátní život

Část 26

            „Mě se teď nechce. Můžete některá z vás," zkusila to na nás.

Jejímu jednání jsem se zasmála. Prostě jí nechápu.

„Laro, věř mi, neděláme nic špatnýho. Koukni se na něj, ten zlomil srdce tolika holkám, že si to ani jedna z nás nedovede představit. Není vůbec hrozný, když si z něj uděláme srandu," přemlouvá ji Gabi.

„Jo, to je dost možný, ale já prostě nemám náladu," vykrucuje se.

„Bojí se," vložila jsem se do rozhovoru.

„Ale ne, jen prostě necítím, že bych měla."

„Nesmíš tolik dát na pocity," poradila jí Gábina s úsměvem.

„Ale..."

„Jo, poslouchej víc hlas vagíny, jinak si nikdy pořádně nevrzneš," trochu jsem ji zesměšnila.

Gábině smíchy zaskočil její drink. Chechtá se, kašle, je celá červená.

„Neudus se," radím jí. Taktéž s úsměvem.

„ Víte co?" Lara najednou vypadá uraženě. „když nechci s někým na povel sexovat, nejsem hned ta špatná," zvedla se a odchází někam na toaletu trucovat.

„Už jsem snad v pohodě," řekla konečně Gábina, která opět klidně dýchá a znovu natáhla ruku nad stůl. „Tak jedem znova. Jen my dvě, jo?"

„Kámen, nůžky, papír."

Teď jsem já vsadila na papír, jako před chvilku Klára, která se výhry zbaběle vzdala. Ale Gabi ukázala nůžky a já tedy opět prohrála.

Karina

Michaela před chvilku opět zamířila směr hospoda a já si s holkami a Duhovkou užívám. Je zábavné to malé zvířátko pozorovat. Jak je hbité, jak cupitá po svých maličkých rozkošných pacičkách po posteli. Každou chvilku si jimi otře čumáček. Vypadá trochu, jakoby se usmívala jako my. Je veselá, to je na ní znát.

Martin

„Takže ti dělala ošetřovatelku Lednova sestra, jo?" potáhl si Ivan z jointa.

„Jo, přesně tak."

Když se kluci vrátili ze školy, přinesli s sebou materiál na jedno brko a vytáhli mě ven, že se tam o něj podělíme.

„Chudák holka, taková hodná a hezká. A její bratr takový vůl."

„Dal si jí moje číslo?" zeptal se mě Kamil.

Ivan vyprskl smíchy.

„Ne, proč bych to měl dělat?"

„Aby nebyla tolik chudák."

„A řekl si jí, že tu ruku ti přerazil Leden?" druhou pitomou otázku mi položil Ivan.

„Jo, řekl."

„A máš její fotku?" Naléhá Kamil.

„Jejej, koho to tu máme?" Zaslechl jsem dívčí hlas, který je mi bůh ví odkud, povědomý.