30 days

Den čtvrtý

Dopisy na konec světa

(Lara píše dopis svojí sestřence, Mary)

Ahojky sestřenko,

tak plním naší každoroční tradici a píšu tenhle dopis. Jako každý rok začnu tím, že tohle je pořád strašně staromodní, no vážně, kdo v naší době píše dopisy? Máš ale štěstí, že jsi to ty.

Nevěřila bys, kolik se toho za poslední dobu stalo. Ale začnu z jiného konce. Mamka se zmínila o tom, že ses rozešla s Ronem. Je to pravda? A jestli jo, kdys mi to jako hodlala říct? Já, jako tvoje sestřenka, jsem měla být první, kdo o tomhle měl vědět. No vážně, vždyť jsme spolu v sedmi měsících jedly písek. Ale chápu, že jsi asi měla vážný důvod, proč jsi mi to nechtěla říct. Nicméně až budeš připravená o tom mluvit, ozvi se.

Teď trochu jiná věc. Nechci tě teď nějak deprimovat, když jsi po rozchodu, ale věř mi to nebo ne, našla jsem si kluka. Jo vážně kluka. Jestli by ses chtěla zeptat, ano, je skutečný a ne, není z knížky. Je to prostě živý a dýchající kluk.

A je naprosto skvělý. Dali jsme se dohromady teprve včera, ale už teď vím, že každý den s ním bude něco úžasného. Vytáhl mě z mého knižního světa pomocí knížek. No vážně, kluk, kterému se tohle povede musí být vážně charakter. Známe se taky teprve dva dny, ale už teď mi přijde jako bych o něm věděla úplně všechno. Nejspíš teď zním jako zamilovaná malá holka, ale to bude možná tím, že se tak vážně cítím.

Až tohle dočteš, tak mi zavolej a můžu ti povědět víc, alespoň tě trochu odpoutám od těch myšlenek na to, žes to s Ronem mohla udělat trochu jinak a že jste ještě teď mohli být spolu. Vím, že na tohle teď myslíš, ale věř mi, ať už se stalo cokoli, je to takhle lepší. Jednou si najdeš někoho, kdo za to bude stát.

Tohle bude asi všechno, co jsem ti chtěla napsat. Pořád nechápu, proč jsme si nemohly prostě zavolat, rozhodně by mě z toho teď bolela ruka o mnoho míň. Mám pocit, že jsem napsala tak kolem 400 slov a to je na mě teda něco.

Tak potom zavolej :)

Lara