15.Kapitola

14 0 2
                                    

Uvařil mi polívku podal mi ji a řekl "že určitě musím mít hlad". já jen kývla a začala jsem jíst jakmile jsem dojedla vzpomněla jsem si na jeho jméno jmenoval se Alex. Opatrně jsem se na Alexe dívala a zeptala jsem se ho "jak dlouho jsem byla mimo? " . On se s hlavou zhoupnul dolů a koukal se do země a potichu řekl 1 měsíc byl z toho smutný. Chtěla jsem ho povzbudit a tak jsem se ho zeptala" jestli se chce o mě něco dozvědět?? " . Byl rád a i se trošku usmíval začala jsem mu vyprávět o své nemoci. Alex se zarazil a anyžby něco řek tak vstal a šel ke stolu a ze spod stolu vytáhl knihu. Začal v ní listovat já se ho zeptala" co to dělá?? " on mi jen řekl že to co mám není nemoc ale schopnost neboli nějaké kozla atd... . Moc jsem to nepochopila až do té doby než ke mě otočil tu knihu a řekl ať si to přečtu.
V té knize stálo toto:

Vzdušné království historie
Byl jednou jeden král kterej měl moc větru ale to nebylo všechno. Uměl si vymazat vzpomínky. Takže když chtěl na něco zapomenout tak mu stačilo aby na to pomyslel a vzpomínky byly prič . Taky mohl i někomu vymazat vzpomínky. Ale největší sílu měl v přírodě mohl udělat vychřici nebo déšť, bouřky, prostě vše co se týkalo přírodních živlů. Byl nejsilnější král tady na našem světě. Ale pak se mu narodila dcera zákony zakazovaly aby králové předávali své schopnosti dcerám. A tak když někdo měl dceru musel ji zabít. Král ale neměl sílu zabít vlastní dítě ještě k tomu když byla tak překrásná. Tak v tajnosti ji vivedl ze zámku do zahrady tam ji předal svoji moc a moslal ji přes portál di jinýho světa. Říká se že první prvozené dítě vládce vzdušného království získá schopnost pohybovat se mezi portáli.
Nikdo nikdy to děvčátko nenašel ikdyž skoro každý vládce vyslal sví strážce. Jakoby se po ní slehla zem. Krále uvrhly do žaláře a tam žije dodnes.

Knihu jsem otočila zpátky k Alexovi a zeptala jsem se ho" jaký vládce neposlal své stráže? " Alex řekl že písečný král neposlal. A má druhá otázka byla" kdo vládl teda Vzdušnému království??" Alex řekl že to dodnes nikdo neví kdo tam vládne. Už budu muset jít oznámila jsem Alexovi on jen ze sebe vyhrkl "co?" . Vstala jsem ale hned se mi začali podlamovat kolena už jsem si myslela že me bude čekat dost tvrdý pád na dřevěnou podlahu. Ale Alex mě rychle chytil a posadil mě na postel a řekl že ještě nejsem připravená vydat se někam pryč!! Řekl dost naštvaně taky kdo by nebyl naštvaný 😁. Zeptala jsem se "jak dlouho to bude trvat?? "Alex řekl že dost dlouho nejdřív se prej musím uzdravit pak se musím naučit používat svoje schopnosti. Já jsem zkameněla chvíli jsem na něj čumela s vykuleníma očima a řekla jsem "cože?vždyť se ani neví kdo to je?a já mám rodiče. Řekla jsem nechápavě Alex řekl jestli mi rodiče někdy řekli že jsem adoptovaná. Nic jsem neřekla a lehla jsem si na postel asi po 10 minutách jsem usla. Asi po 1 hodině jsem se probrala ale Alexe jsem nikde nevidela chtěla jsem ho najít. Tak jsem našla u postele dvě tlustá a vysoká dřeva a opřela jsem se o ně jako kdybych měla berle 😄. A vyšla jsem z domku byl maličkej byla tam jen jedna místnost. Došla jsem k nějakému stromu o kterej jsem se opřela. Najednou u mě byl Alex než začal mluvit tak jsem ho předběhla a řekla jsem "že jsem ho šla hledat a taky jsem chtěla na čerství vzduch".

Ahoj tak jak se vám libí ?? Teď nevím co psát ale vy to víte ☆,📝 . Tak zatím 👋.

Nemocná DívkaKde žijí příběhy. Začni objevovat