Jsme jako Přízrak

Konečně spolu❤

Pořád jsme si koukali do očí. Ona mě chytila za krkem. Prudce si mě přitáhla k sobě. Zabořila se mi do ramene. Spíš jsem čekal, že mě políbí, ale tohle mi vůbec nevadilo. Seděli jsme tam, ona měla svoje ruce kolem mého krku a obličej měla zabořený pod mojí hlavou mezi ramenem a krkem.

"Mě to hrozně všechno mrzí!" fňukla mi do trička. Přimáčkl jsem si jí víc k sobě.

"Pšš." pohladil jsem jí po zádech. Zvedl jsem pohled a ve dveřích uviděl spokojenýho Ondru. Zamračil jsem se na něho, ať jde pryč.

"Promiň."

"Už jsem ti jednou říkal, že se nemáš omlouvat." odtáhla se odemě a opět se na mě podívala. Trochu zaváhala, ale potom mě opravdu políbila. Byl to ten nejkrásnější pocit. Tohle si budu pamatovat ještě dlouho. Měl jsem pocit, jako kdyby na nás někdo koukal.

"Večeřee." zavolal Ondra. Spíš naschvál zakřičel, protože stál v obýváku a koukal, jak se líbáme. S Míšou jsme se lekli.

"Vyrušil jsi nás!" bouchl jsem ho do hrudi, když jsem procházel kolem něj a Míša už byla v kuchyni.

"Já vím. Ale to naschvál, aby se to nezvrtlo." zasmál se.

"Blbečku." řekl jsem a sedl si ke stolu. Ondra nám nandal jídlo a my se pořádně všichni nacpali.

"No kluci. Nevím jak vy, ale já jdu spát. Dobrou." odešla Míša z kuchyně.

"Dobrou." odpověděli jsme jí s Ondrou jednohlasně.

"Já už ale půjdu taky." mířil jsem do Míši pokoje. Ondra mě ale zastavil.

"Nene Lukáši." dal jsem oči v sloup. "Už jsem ti to připravil v pokoji pro hosty." poslechl jsem ho, ale já mám svůj plán. Ulehl jsem do postele a vzal si do ruky mobil. Podíval jsem se a Míša je na messengru online.

Já: Ahoj, mám plán :D
Míša: Jakej? :D
Já: O půlnoci přijď do pokoje pro hosty! Mi už teď chybíš:(
Míša: Dobře, ty mě taky..

Půlnoc je za 2 hoďky.. Ale tak to už vydržím. Je slyšet, že Ondra ještě kouká na telku. Já ale po chvilce únavou usnu. Probudí mě světlo. To ale nebylo světlo z lampy. To bylo sluneční světlo. Už je ráno? A já zaspal půlnoc.. Achjo. Otočil jsem se na druhý bok.

"Míš..?" ona spala, tak jsem radši stichl, abych jí nevzbudil. Sám pro sebe jsem se usmál. Celou noc spí u mě. A já o ní nevím.

"Dobré ráno." promluvila na mě.

"Dobré." pohladil jsem jí po vlasech a jeden pramínek jsem jí zatáhl za ucho. Dal jsem jí pusu na čelo. Najednou si připadám hrozně šťastnej. Už dlouho jsem byl sám. Teď toho tak není. Ona je skvělá a toužím po ní už od první setkání.

"Jak jsi se vyspal?" přitulila se víc ke mě.

"Skvěle."

"To je dobře." usmála se. Je roztomilá po ránu. "Jsem sem přišla a ty jsi spal. Tak jsem si jen přilehla." zasmála se.

"Promiň. Já ani nevím o tom, že jsem usnul."

"To nevadí, líp se mi spalo. Jsi roztomilý, když spíš." na to jsem se jen zasmál.

Ahooj, vítám vás u dalšího dílu:D
Tak už jsou spolu, snad jste rádi:):D
A jestli se vám díl líbí, budu ráda za votes a třeba i koment:)
Děkuju všem❤