Seznámení

5 0 0
                                    

Dnes je den, kdy má jít Melisa poprvé do nové školy. Nejdříve váhala co si obleče, ale rozhodla se pro sukni (viz.obrázek). Do školy se jí nechtělo, protože ví, že se špatně seznamuje.

Ještě než vyrazila do školy, tak si dala takové menší předsevzetí, že nikomu nebude říkat nic moc o své rodině a že nebude koukat po klukách, a už vůbec s nimi sedět v lavici, nebo dokonce chodit!
Bojí se, že bude jako Sofi.

A je to tady! Melisa vyráží do školy. Nějak trefila do budovy školy. Pak vešla dovnitř. Bylo tam spousta lidí a Melisa se lekla a nevěděla, kudy do ředitelny. Po chvilce se vzpamatovala a začala hledat ředitelnu. Konečně jí našla, vešla dovnitř ,,Dobrý den.'' Ředitelka ,,Dobrý den, kdo jsi?''
,,Já jsem nová žákyně, Melisa Thresia.'' ,,Tak u nás vítej, tady máš plánek školy a když by jsi nemohla najít třídu, tak se poptej.''
No super, takže tady budu bloudit jak dement půl hodiny a pak se budu muset ještě ptát? Tak to nepřežiju.
Pomyslela si Melisa.

Když vyšla z ředitelny, pokusila se zorientovat a najít třídu. Po chvíli jí našla, sama se divila, že nebloudila. Když vešla do třídy zrovna šel třídní učitel, představil se jako "Ozzy Burks". Melisa se také představila. Pak šla s učitelem do třídy, učitel řekl: ,,Třído ticho. Máme tady novou žákyni. Chci, aby jste se k ní chovali mile. Tak pojď a řekni nám o sobě něco.''
Ne, já nevim co říct..
Nakonec jsem ze sebe vyklopila ,,Ahoj, já jsem Melisa a přistěhovali jsme se sem z vesnice. Nejsem zrovna 2x upovídaná, takže tím bych asi zkončila.''
Jeden kluk s modrýma očima se na mě díval. Nekoukala jsem se na něj, nechtěla jsem navázat oční kontakt. Šla jsem si sednout, vybrala jsem si lavici úplně vzadu, kde nikdo neseděl a čekala, až na mě přestanou civět.
Po hodině jsem se bála jít ven, abych trefila zpátky, a tak jsem seděla v lavici a koukala do mobilu.
Povědomky jsem cítila pohledy ostatních, ale najednou šel někdo ke mne. Byla to holka jménem Rozárie. Vypadala mile, sedla si ke mě.
,,Ahoj.''
,,Ahoj.''
,,Tak jak se ti u nás zatím líbí?''   ,,Celkem dobrý.'' 
,,Ty asi vážně nejsi upovídaná, co?''
,,Moc ne no..''
,,A co kluci?''
,,Co by, nic.''
,,A líbí se ti tady nějaký?''
,,Hele jsem tu teprve asi tak hodinu, takže zatim fakt ne.''
,,Tak promiň.''
,,V poho.''
,,Vadilo by ti, když bych si k tobě přisedla?''
,,Ne, mě je to jedno.''
,,Ok. Snad si pokecáme alespoň o něčem.''
,,Hmmm..''
Neměla jsem chuť si s ní povídat, ale tak co. Alespoň nebude nuda...

Děkuju za přečtení :)

Nikdo neví, co jí trápíKde žijí příběhy. Začni objevovat