ŠTÍT

13 3 0
                                    

Říká se, že z úplného vrcholu Štítu je vidět na druhý konec Světa. Vždy mě zajímalo, co tam je. Jestli ostrovy nebo kontinent jako je ten, který známe my a nebo jen moře, které nebere konce a splývá s nebem.

Nyní mám možnost se o pravdivosti přesvědčit. Ale předtím se musím na Štít dostat.

Konečně jsem se donutil odtrhnout pohled od magický vypadajícího Západu slunce, vstal jsem z trávy a došel na okraj srázu, který mě od mého nového sídla dělil.
Zhluboka jsem se nadechl a přiměl vítr aby mně zvedl od země a já se tak mohl dostat do chrámu. Samozřejmě, že mi tato část cesty neubrala sil.
***
Už půl hodiny jsem stoupal do strmého kopce, kde nebyly ani pořádné schody. Nejen proto mi tato cesta připadala nekonečná. Další důvod byl ten, že jsem byl velice unavený, měl jsem docela velký hlad, už se stmívalo a byl to konec cesty, maximálně míle.
***
Cíl mé cesty se tyčil nade mnou v celé své kráse a majestátnosti. Jeho velikost ve mě probouzel respekt vůči těm, kdo ho stavěli.

Z přemýšlení mě probudilo hlasité vrzání brány, z níž vyšly služebné, které mě zavedly do komnat.

Celý chrám byl obrovský. Nedokážu si představit, že tohle stavěli lidé.

Poté, co jsem prošel asi všechny komnaty, jsem se vydal na nejvyšší věž, abych zjistit, zda je legenda pravdivá či lživá. Přece jen už vím, že legenda o jednorožcích nelhala, a že byla pravdivá i legenda o nedobytnosti tohoto místa.

Na vrcholu věže se mi do tváře opřel silný vítr, mě v tu chvíli připadající jako letní vánek, který mi však nezabránil v tom, abych se díval do dálky na jihu a postupně rozeznával souostroví či osamocené ostrovy.
Hned jsem věděl, že se tam během dalších dnů vydám...

Strážci Živlů - VinderKde žijí příběhy. Začni objevovat