Nemocná Dívka

17.Kapitola

Asi po 2 hodinové cestě mě vlna vysadila před branou do Vodního království. Na krajích brány stáli zase ti strážci. Zase jsem do nich cvrnkla neboli jsem se jich dotkla a oni se rozpadly ZASE! Brána se začala otevírat, rychle jsem proběhla a ohlásila "že bych nutně potřebovala mluvit s králem!! " Přišel ke mě jeho komoří který měl kolem sebe hlavně u nohou vodu takže vlastně nepřišel po svejch. Komoří ukázal na schody já si povzdychla a řekl "že musím jít úplně nahoru". Já jen kývla a šla těch schodů bylo o 100 víc!! Takže místo 200 schodů tam bylo 300 schodů. "No to je teda skvělé" řekla jsem znechuceně naštěstí ty schody byly z vody takže jsem udělala krok jako do bavlnky.(ano bohužel nemám jiné přirovnání 😁) Prostě schody z vody (já udělala rým 😉) Konečně jsem byla na posledním schodě přede mnou byly modré dveře vypadali překrásně jako kdybyste byli pod vodou v oceánu nebo v moři. Tentokrát se dveře otevřeli rychle já jsem tedy vešla dovnitř do místnosti byla celá modrá přesně tak jak ty dveře. Uviděla jsem krále a hned jsem se uklonila král mi řekl "ať vstanu " a hned potom se zeptal "proč jsem sním potřebovala tak NUTNĚ mluvit ?" Řekla jsem mu svůj příběh jen jsem z toho vynechala Alexe všichni to nemusej vědět. Zeptala jsem se "kde bych našla Královnu všech padouchů?" Odpověděl že ani on neví kde je nebo kde žije ale jestli to prý chci až tak moc vědět tak až zajdu do Ohnivýho království. Já kývla, poděkovala,uklonila a zvadla se. Ještě před odchodem me král zastavil a řekl že se před ním už nikdy klanět nemusím. Řekl mi že takového člověka jako jsem já ještě nepotkal a ještě dodal že pro něho jsem přítel kterého si moc váží. Poděkovala jsem a odešla z království. Tentokrát jsem musela jít přes Bílí les. Potichu jsem do něho vkročila když jsem šla po cestě cítila jsem že za mnou někdo je otočila jsem se a snažila se o překvapivý úsměv.

Ahoj lidi tak jak se vám líbil konec kapitoli 😁. Já vím jsem strašný člověk 😂. Jestli se líbilo tak vy víte co udělat že? 😄 ☆,📝 . Tak zatím 👋.