TheCorn!

Kapitola 1, Každodenní povinnosti

Bylo krásné slunečné ráno, když mě slunce začalo šimrat na mém malém nose. Toho rána, jsem si šel do města koupit něco na zub, protože doma nebyli žádné potraviny. Tak mi maminka dala, nákupní seznam který obsahoval: čerstvé pečivo, zelenina,ovoce a hovězí maso. Když mi maminka napsala nákupní seznam, tak jsem si oblékl moje béžové manžestráky na kšandách, a na nohy jsem si obul ošoupané boty. Tím že jsme byli chudí, tak jsme neměli moc peněz na oblečení, proto můj táta pracoval jako farmář dvacet čtyři hodin denně, ale stále dokázal uživit rodinu. Ve městě jsem šel do krámku strejdy Billyho, který mě znal a proto mi dal nějaké ty potraviny grátis, protože jsem k němu chodil nakupovat každý týden, a občas k nám přišel i na oběd. Jak jsem se vracel z krámku domů, tak cesta vedla přes husté kukuřičné pole, a proto jsem se vždy domů chodíval pořezaný od listů kukuřice. Když jsem přišel domů, tak jsem pomáhal doma. Pomáhal jsem mámě s vařením oběda, nakrmení dobytka, a občas jsem sekal i trávu která byla tak vysoká že dosahovala na náš dřevěný plot, který se už skoro rozpadal. Celkem mě to znepokojovalo, protože za oným rozpadlým plotem , bydlel náš nový soused z kterého jsem měl celkem strach. Proto jsem nechal plot, plotem a šel jsem dělat své každodenní povinnosti , až jsem udělal vše co jsem měl, tak jsem si psal svůj vlastní deník který mi měl posloužit na mé pocity. Začal jsem se rozepisovat.. ,,Milý deníčku, dneska jsem si myslel že bude obyčejný den jako každý jiný, jen mě zarazila jedna věc, že soused který vedle nás bydlel ještě ani jednou nevylezl ven ze svého příbytku. A to je ta největší věc co mě znepokojuje'' Takto si George vedl svůj deník každičký den, psal do nich své pocity, své zážitky co se mu staly a podobně. Ještě tady nepadla řec o tom jestli George měl nějaké kamarády, ano měl ale bohužel jen jednoho jmenoval se Charlie. Byl to Georgův nejlepší kamarád, kterému se mohl se vším svěřit, občas společně podnikali různé dobrodružné cesty do hor a okolí. Charlie byl z trochu bohatší rodiny než George, ale to ho netrápilo. Protože George bral jako vlastního bratra. Oba dva hoši, si pomáhali jak jen mohli, proto byli taky nejlepší přátelé. George se musel svěřit Charliemu protože ho něco trápilo. ,,Charlie?'' řekl George, ,,Ano?''  odpověděl s klidným tónem ve svém hlasu. ,,Něco mě trápí a potřebuju si o tom s tebou promluvit'' pokračoval George nervózně. ,,Jen povídej, však víš že se mi můžeš se vším svěřit'' odpověděl dobrosrdečně Charlie. ,,Nastěhoval se vedle nás starší pán který ještě nikdy nevylezl nikdy ze svého baráku, mám takový pocit že nechce viděl okolní svět'' řekl ustaraně George. Charlie se ušklíbl, a pousmál se. A potom s pousmáním odvětil z úst, že si má najít jinou zábavu než špehovat barák nějakého starého páprdy. George přikývl, a šel si hrát spolu s Charliem na hřiště které bylo právě ve městě Overlook. Mimochodem Charlie a George chodili také společně do školy, ale tím že si užívali poslední dny prázdnin, tak dělali plno aktivit aby se zabavili. Nový školní rok se čím dál tím více přibližoval, a oba dva George i Charlie z kyselými obličeji prožívali poslední teplé dny léta.