Můj příběh

Můj příběh (Část 1.)

Život je příběh který někdo píše a ani o tom neví.

#MujpribehTheKajas

Příběh je smyšlený

Část 1.

Kdo jsem?

A jak jsem poznal upírku.

0. Kapitola

Můj příběh začíná v malém městě kde jsem se narodil. A žil až do patnácti.

1. Kapitola

Kdo vlastně jsem?

Jsem 15. léty kluk ,který žije v malém městě v jakém se dějí divné věci.

Ale teď vám řeknu něco o mně.

Chodím do základní školy ,kde nejsem moc populární. A kdybych tam nemusel chodit, tak tam ani nechodím.

Od 1. třídy mě jen šikanovaly, ale ten necelý rok to už přežiju. Po škole vždy chodím do takového parku kde se stávají divné věci. Hodně lidí říkalo, že tam jsou nadpřirozené síly které vysávají sílu z lidí kteří tam chodí, ale znáte lidi vymyslí si něco a to třeba není vůbec pravda. Ale na tom, že se v tom parku něco děje, bude špetka pravdy. Protože jak si vysvětlíte lidi, kteří přišli z toho parku a měli kousance na krku nebo z nich byli úplně jiný lidi? To přece není vůbec normální aby se o jednom místě říkalo tolik divných věcí.

2. Kapitola

Jednoho pozdního večera jsem šel tím parkem a viděl jsem překrásnou holku, jak pije krev z krku muže. No prostě normální večer. Ale když mě zahlédla, tak zmizelá jak nějaký duch. Celou cestu domů jsem o tom přemýšlel, ale když jsem přišel domu tak jsem to vypustil z hlavy. Šel jsem si dát něco k snědku. Když jsem se najed, tak jsem si šel udělal úkoly do školy, ale vůbec se mi nechtělo. Když nechcete rupnout, tak musíte makat i doma. Jak jsem si udělal úkoly, tak jsem zase začal myslet na tu holku z parku. Napadlo mě jestli to nebyla upírka, ale kde by se tady vzala upírka. To fakt nevím a jestli je jich tady více tak, kde jsou ukrytý?

3. Kapitola

Když jsem se ráno probudil, tak jsem zase meškal ale to už není nic nového.

Hodil jsem na sebe oblečení a mazal jsem na bus. Na zastávce jsem nastoupil na bus a jel do školy. Když bus přijel ke škole, tak jsem vystoupil z busu a šel jsem směrem ke škole. A u školy stala ta holka z parku. "Ta holka se mě zeptala jestli se už známe, odpověděl jsem že možná jo. Ona se jenom usmála a řekla známe se lépe než si myslíš. Odpověděl jsem jí, jak to myslí. Ona mi řekla že se známe lépe než si myslím". Moc jsem ji nechápal, ale co myslela tím že se známe lépe než si myslím - To by mně zajímalo ze všeho nejvíc. Než začalo zvonit na hodinu běžel jsem do třídy co nejrychleji to šlo. Ve třídě na mém místě seděla ta holka.

4. Kapitola

Vešel jsem do třídy a sedl jsem si na své místo, kde seděla ta holka. Zeptal jsem se jí: "Jestli mě pronásleduje. Ona jen odpověděla že mě chrání, před věcma, co mě chcou zabít. "Zeptal, jsem se ji z jakého důvodu mě chtějí zabít. Ona odpověděla, že mi to řekne v tu pravou chvíli". Do třídy vešla naše třídní učitelka, aby nám představila naší novou žákyni. Ta seděla vedle mě. Paní učitelka jí řekla. " Ať přistoupí k tabuli a řekne nám něco o sobě". Z vašich zkušeností, to určitě znáte, když k vám do třídy přišel někdo nový. Spolužačka nám řekla: "Že se jmenuje Bella a že pochází ze šlechtické rodiny". A více nám o sobě neřekla a zasedla vedle mně, kde jsem seděl ale to už jsem říkal.