Malec cz

Šmírák Magnus, měnič a další pohromy

Můj život se zdá být nudný..Podle všechno mě dostihla krize středního věku. Vzhledem k mému věku je toto pojmenování celkem směšné. Ale je to tak. Nemám, co dělat.

Jeidné, co mě poslení dobou baví je přemist'ovat se na místa, o kterých ani nevím, že existují. Třeba včera jsem se přemístil do velmi podivného gay baru, kde bych však s mým vzhledem i chováním hned zapadl.

Dříve než se začnu přemist'ovat nechám se lektvarem zneviditelnit, abych se náhodou neobjevil v něčí ložnici při souloži. Bylo by to dost trapný. Zavřu oči a lusknbu prsty. Cítím, jak se mi mírně zvedne žaludek, když se přemístím. Dělá mi to tak vždycky.

Otevřu oči a rozhlédnu se. Sedím na záchodové míse. Díky bohu zavřené. Stalo by se mi prvně, že bych někomu na potkaní spadl do záchodu. Opravdu nechápu, co bych tady měl dělat. Močit se mi opravdu nechce.

Jen co se chci přemístit jinam otevřou se dveře koupelny a do nich vejde nahý Alec. Ach tak proto jsem se sem přemístil..Do jeho koupelny. Počkat..ON JE NAHÝ! NAHÝ! Mezi nohama mu něco bimbá. Nakloním se takk, abych viděl, co se mu v rozkroku ukrývá a nestačím se divit.

Alec vejde do sprchového koutu. Kousnu se do rtu a narovnám se. Bohužel, když se narovnám shodím ze záchodu ověžovač. Mám sto chutí ho před dopadem kouzlem zastavit, ale to by pooznal, že to jsem já. Osvěžovač se zařinčením spadne na zem. ''Magnusi?'' Zeptá se Alec sametovým hlasem. Jak k čertu poznal, že jsem to já?? Měl bych se mu ukázat?

Lusknu prsty a objevím se před Alecem. "Jsem zde. V celé své kráse..ale ne v tak velké kráse jako ty" Sjedu ho pohledem a zaculím se.

Lehce zrudne, ale stojí na místě a sleduje mě. Otevřu pusu, že chci něco říct, ale v ten okamžik se dveře koupelny otevřou a vstoupí do nich Lydia. Nechám se zneviditelnit a radši se vypařím. Ani nechci vědět o čem se ti dva budou bavit nebo co budou dělat..

Před jeho domem se nechám zviditelnit a kráčím co nejdál o jeho domu.  Ani nevím kam..Hlavou mám sklopenou a sleduju zem.

Někdo do mě vrazí. Než se stihnu zorientovat zírá na mě moje tvář. Měnič... ''Od kdy se můžou meniči měnit na čaroděje?'' Zamračím se. Někdo si ke mě stoupne ze zadu a do krku mi vpíchne jed. Před očima se mi zatmí a já se zhroutím k zemi.