Akatsuki, Aneb Úžasná Rodina? ✔

Blondynka Dei-san

,, Ž-že dojdu. " Zrudnu na stejný odstín, jako mráčky na jeho plášti. Blonďáček se jen pousmál a odešel. Spokojeně jsem se zahuhňala do peřiny a s úsměvem usla.

,,Vstávat Katsu-chan!!" ,,Co se děje ?!" leknutím jsem vykřikla. ,, Tobi tě nechtěl vylekat " promnula jsem si oči abych pořádně viděla na osobu která mě vylekala, už neznělá tak hiperaktivně jako předtím, ale velice mrzutě.

Když jsem konečně vydělá zaječela jsem víc. Osoba která mě vylekala a zároveň probudila měla oranžovou masku na obličeji, takže vypadala jako mango ( MYSLÍM TADY TO OLOUPANÉ 😂)

,,Tobi co zas blbneš! To musíš všechny budit !?" podívala jsem se mezi dveře a tam stal Blonďáček ze včerejška. ,, Tobi nechtěl vylekat, Tobi je hodný kluk" kňučelo to mango. Bylo mi ho celkem líto, konec konců nemohl za to, že jsem se lekla. ,,Ohayou Katsumi, jak si se vyspala?" ,, Arigatou, dobře " usmála jsem se a cítila jak rudnu, proto jsem se radši podívala do země. ,, Za chvilku bude snídaně tak dojdi. " oznámil mi Blonďáček a sním odešlo i to Mango.

Vyskočila jsem na nohy a hodila na sebe plášť s mráčky. Ještě jsem narychlo šla do koupelny a udělala ranní hygienu. Doslova jsem běžela do jídelny , jelikož jsem nechtěla jíst mezi posledníma. Když jsem došla do jídelny, tak jsem se zhrozila jelikož tu půlka členů nebyla. Myslela jsem si, že už dosnídali a tak jsem nasadila omluvný výraz a šla ke stolu.

Kapr, co seděl vedle mě  pořád něco na mě mumlal, jenže jsem mu nerozuměla ani slovo, když měl plnou pusu knedlíčku. ,, Kisame já ti nerozumím máš totiž plnou pusu..." Kisame polkl a začal znova mluvit ,,Proč se dívaš jak umučení Boží? " ,, Vždyť tu jsem poslední když tu půlka není " ,, Ty si hlupačka vždyť tu jsi tak akorát. " ,, Ale vždyť.." ,, Žádné ale! Oni tu totiž ještě nebyli tak nebuď otrávena! "

Cítila jsem se dost trapně tak jsem radši začala jist, vzala jsem si tři knedlíčky a do jednoho se zakousla. ,,To je dobrý! " a dala si celý knedlíček do pusy. ' teď už vím proč měl Kisame plnou pusu' Snědla jsem jich nejmíň sedm. ,, Vidím, že ti Itachiho knedlíky chutnají " podívala jsem se na Sasoriho, který se chystal usednout ke stolu. ,, Jsou moc dobré, čím jsou plněny?. ,, Jsou plněné jablečným tajemstvím. " najednou se přede mnou objevil Itachi, sedl si ke stolu a vzal si knedlíček.

,, Itachi umí ze všech znáš nejlépe vařit. Samozřejmně hned po Kon." oči mi zklouzly na Blonďáčka sedícího vedle mě, natáhl ruku k míse s ovocem a vzal si jablko. Itachi měl uražený výraz a pořád se díval na Blonďáčka ,,Pořád tvrdíš, že vařím nejlíp, ale často si nevezmeš nic z toho co udělám na jídlo !" ,, Ty asi vážně nevíš, že nemám rád plněné knedlíky !? " Blonďáček se zvedl od stolu a odešel. Poděkovala jsem za snídani a rozeběhla se za ním. ,, Prosím počkej ! Chci si promluvit." Blonďáček zastavil, spolkl sousto jablka a podíval se mi do oči. ,, Pojď zamnou. " na nic jsem nečekala a šla....

... Zastavili jsme až u dveří mého pokoje ,, Proč stojíme tady ? " Blonďáček se usmál a vešel do mého pokoje. ,, Chtěla sis promluvit ne ? Tady nás nikdo nebude rušit. " sedl si na židli u psacího stolu. Já si sedla na postel, která byla hned vedle stolu. ,,Tak o čem jsi chtěla mluvit ? " ,, Víš já.. chtěla jsem se zeptat jak se jmenuješ, protože v noci jsi se objevil u mě a já se nestihla zeptat takže..." ,, Deidara. Promiň, že jsem ti to předtím neřekl, bylas..tak..rostomilá když jsi spala, že jsem nevěděl co říct. "

V moment co to řekl jsem byla opravdu ráda, stoupla jsem si před Deidaru a naklonila se. Chvíli jsem tam jen tak stala, pak jsem se začala pomalu naklánět blíž a blíž.

Zastavila jsem, když jsme od sebe byly jen pár cenťáčků. ,, Když chceš něco udělat, tak to nepřeušuj. " šeptne Deidara a spojí maše rty. Když jsem se chtěla odtáhnout Dei mě chytil za pas a přitáhl si mě blíž čímž polibek ještě prohloubil. ,, Neodcházej."

Tak další kapitola na světě doufám ze se vám líbí 😊 pokud budete chtít ani jímací pribek tak napište do komentu. Budu rada když napisete co se vám ani neliby na tomto příběhu a já se pokusim opravit vše tak aby vám to vyhovovala. Budu také rada za každý hlas 😃