Ve škole sem už dva týdny, ale pořád sem si nezvykla ani nemám žádné kamarády. Bavila sem se s nějakýma holkama ale s nikým se nekamaradim.
,,Skarlet vstávej je pondělí musíš do školy. ''ozvalo se z kuchyně.,, To už je zase pondělí? Mami já nechci do školy.'',,Bez řečí vstaň a připrav se dneska tě veze táta. ''Otráveně jsem vstavala a přišla ke skříni dneska bude pěkně takže jsem si dala kraťase a tílko.,, Dobré ráno''přišla jsem do kuchyně a pozdravila rodiče.,,Skarlet musím co nejdřív do práce vem si něco na jídlo a jdeme.'',,Nemám hlad''odsekla jsem a šla jsem si pro věci.
Táta mě vysadil za školou na parkovišti a odjel do práce. Přišla jsem ke škole nadechla jsem se a šla dovnitř. Přišla jsem do šatny naštěstí tam nikdo nebyl přezula jsem si papuče a šla do třídy. Ve třídě sedím až úplně v zadu u okna takže jsem musela projít celou třídou. Zase tam byla ta skupinka holek a když jsem prošla kolem nich tak ztichly a jedna ta nejvíc zmalovana se jen tak hnusně na mě podívala. Už od začátku je ignoruji takže jsem si sedla do lavice a nachystala věci. Za deset minut zvonilo a do třídy přišla učitelka Klarková. Tuhle učitelku opravdu nesnáším zatím jsem si na ni nezvykla a ani nezvyknu. Měli jsme zeměpis a každou hodinu zkouší takže si otevřela třídnici a začala vybírat.,,Dneska k tabuli půjde Jefrisová ( to je příjmení Skarlet). '' A do háje pomyslela jsem si musím k tabuli. Statečně jsem se zvedla a přešla celou třídu. Slyšela jsem malé pochechtnuti. Byla to ta zmalovaná holka Bethany. Jak učitelka viděla že už jdu k tabuli tak se ušklibla a já věděla, že mě nenechá jen tak být. Asi po půl hodině ji došly konečně otázky tak mě posadila a dala mi dvojku i když sem věděla všechny otázky.,,Bohužel jsme zkoušením zabraly celou hodinu takže budeme pokračovat příště''ukončila hodinu a konečně odešla. Všichni se začali zvedat a já ještě pět minut seděla.
Konečně bylo šest hodin za mnou a mohla jsem jít na oběd i když sem vůbec neměla hlad ve škole vaří samé jídla co se nedají jist, ale naši by mě zabyli kdybych nechodila na obědy. Když jsem přišla do šatny nemohla jsem najít svůj batoh, ale vedle šatny byl koš tak sem se podívala a byl tam můj batoh hned sem věděla kdo to udělal. Vytáhla jsem mobil a měla jsem od mámy zmeškaný hovor tak jsem ji zavolala zpátky:
Já:ahoj mami co si chtěla?
Mamka: ahoj už si po obědě?
Já: ano už pro mě můžeš přijet..
Mamka: no to sem ti právě chtěla říct dneska pro tebe přijet nemůžu musíš jet autobusem.
Já: no super tak dík mami ahoj
Mamka: ahojVypadá to že mi nezbývá nic jiného než jet autobusem. Už od malička nesnáším cestování autobusem. Stala se mi taková příhoda. Jednou když mi bylo asi deset tak jsme jeli autobusem a mě se udělalo špatně tak jsme se tam pozvracela od té doby nikam nejezdím. Ale dneska se potřebuji dostat domů takže musím jet autobusem. Vzala jsem si věci a šla na zastávku, která byla kousek od školy. Asi za deset minut přijel autobus a domů sem se dostala v klidu, ale i tak pořád nemám ráda autobus.
,,Jsem doma'' zakřičela jsem a zabouchla dveře od domu. Nikdo se mi neozval. Vypadá to, že dneska budu sama doma. Udělala jsem si popcorn a zapla si film na počítači.
,,Skarlet vstávej'' volal na mě příjemný hlas otevřela jsem oči.,,Jé ahoj mami co se stalo kolik je hodin.'',,No co se stalo to nevím, ale asi si usnula je šest hodin a já přišla z práce.'',,To je dobrý já sem usnula''a začala jsme se s mamkou smát jak malé děti. Potom jsme společně udělali večeři a šli spát.
Ahooj všichni... Konečně tu máme nový díl. Doufám, že se vám bude líbit určitě mi nezapomeňte dát votes a napište mi komentář jak se vám tento díl líbí a jestli si přejete další. Dále se omlouvám pokud najdete chyby snažím se psát bez chyb, ale možná se tam něco objeví. Těším se u dalšího dílu. :-)
ČTEŠ
Normal girl?
RandomVypadá jako obyčejná a slušná holka, ale nikdo neví jaká je ve skutečnosti... Tenhle příběh je o 14ti leté Skarlet, kterou rodiče drží u sebe jako malou holku a může sotva vytáhnout paty z domu. Když nastoupí do nové školy nikdo neví co v sobě ukrý...