Normal girl?

#2.část- Nečekané Překvapení

Zatím jsem vám nevykládala o žádném klukovi, ale na moji bývalé škole jsem měla kluka... Jmenoval se Sebastian.. Byl to nejúžasnější kluk na světě náš vztah byl úžasný, ale jednou jsme se pohádali a já to všechno ukončila myslela jsem si, že to zvládnu, ale já na něho nikdy nezapomenu pořád ho miluju...

Ze spaní mě vytrhl divný sen. Zdálo se mi, že sem byla jediná na světě a nikde nebyl nikdo. No ale byl to jenom sen kolik je vůbec hodin. Zapla jsem mobil,,To už je šest?Děláš si srandu''zakřičela jsem asi přes celý dům protože do mého pokoje přiběhla mamka a ptala se mě jestli je vše v pohodě.,,Mami?'',,Ano Skarlet?'',,Pamatuješ si ještě Sebastiana?'',, Ano pamatuji co s ním je?'',,Včera jak sem jela autobusem tak sem viděla jednoho kluka a vypadal jak Sebastian, ale to je nesmysl aby to byl on.,,Určitě se ti to zdálo zlato a běž si nachystat věci do školy.'',,Už du.'',,A ještě něco dneska tě taky nevyzvednu takže zase pojedeš autobusem.'',, Ale notak mami a co táta?'',,Ten tě zaveze jenom do školy potom nemůže.'',,Tak dobře, na snídani mi nachystej ovesnou kaši jdu se obléct.''Ukončila jsem rozhovor s mámou.
Dnes bylo chladněji tak sem si dala černé legíny a bílou košili. Snědla jsem snídani a táta mě odvezl do školy. Když jsem procházela třídou Bethany zase byla ze svoji skupinkou. Nevnímala sem si jí a šla si sednout do svojí lavice po chvilce zazvonilo a do třídy vešel náš třídní učitel Nekleon a sebou vedl jakéhosi kluka, ale přece.. Ne to nemůže být on. Ten kluk je úplně stejný jak ten kluk včera. Snad to nebude Sebastian.,,Milý žáci dobrý den chtěl bych vám představit vašeho spolužáka bude chodit do druhé skupiny.'',,Ahojte jmenuji se Sebastian Clevr a určitě se budeme potkávat.''A do háje to je on to je Sebastian..,,Tak teď se můžete Sebastiana něco zeptat'' podíval se na nás učitel. Samozřejmě Bethany se hned musela na něco zeptat.,,Ano Bethany'' vyvolal ji Nekleon.,,Sebastiane měl si někdy holku?'' Celá třída se začala smát.,,No tak ticho tu bude a Bethany to ses nemohla zeptat na něco lepšího.'' řekl Nekleon.,,Ano měl jsem holku'' a podíval se na mě. Naše oči se střetnuly.,,Děkujeme ti Sebastiane můžeš jít do svoji třídy.'',,Nashledanou''a odešel. Achjo ten jeho hlas okamžitě musím jít za ním zvedla jsem se ze židle.,,Ano Skarlet? Potřebuješ něco?''ozval se hlas Nekleona.,,Ano teda ne promiňte''a sedla jsem si. Bethany se začala hihňat. Celou hodinu jsem potom byla mimo a myslela jenom na něho. A takhle to bylo vlastně celý den. Dneska jsem ani nešla na oběd protože byla houbová omáčka tak jsem šla rovnou na zastávku. Když přijel autobus tak sem nasedla a sedla jsem si k oknu po chvíli na mě někdo promluvil:,,je tu místo?'' Otočila jsem se a myslím že jsem na chvíli přestala i dýchat..byl to Sebastian.,, Ano''odpověděla jsem.,,Dlouho jsme se neviděli.''řekl.,,No neviděli.. Co tu vůbec děláš?''zeptala jsem se ho.,,My jsme se přestěhovali protože naši se rozvedli tak bydlím s mamkou a je výhodnější když budu chodit do této školy.'',,To mi je líto" odpověděla jsem mu. Autobus už zastavoval.,,No já už musím vystupovat tak se měj ahoj.",,Ahoj Sebe"řekla jsem mu.,,Tak mi dlouho nikdo neřekl"usmál se a obejmul mě. Pevně jsem ho stiskla tohle mi moc chybělo. Když vystoupil tak sem mu ještě zamávala.

,,Třeba mě má pořád rád''říkala jsem ji, ale moje vědomí si myslelo něco jiného. Si blbá chceš být zase nešťastná? On už tě nemiluje nic s tebou nechce mít. Opovaž se mu naletět však uvidíš zítra se na tebe ani nepodivá. Všechny myšlenky jsem zahnala a šla ke dveřím od autobusu, protože právě zastavil na mojí zastávce.

Přišla jsem domů práskla jsem batohem vzala jsem mobil a sluchátka a šla ven. Měla jsem totálně podělanou náladu takže jsem se šla projít. Až to naši zjistí, že nejsem doma tak mě zabijou, ale mě je dneska všechno jedno.

Stella( Skarletina máma)
Přišla jsem domů a začala volat na Skarlet nikdo se, ale neozval. Prohledala jsem celý dům, ale ona nikde začala jsem se strachovat co kdyby se mojí dceři něco stalo. I když ona to nemá jednoduché. Nemá žádné kamarády, stratila kluka a musela přejít na jinou školu. Takže to nese špatně asi ji půjdu zavolat.

Skarlet
Šla jsem na moje oblíbené místo do parku k rybníku a v tu chvíli mi zazvonil mobil.

M (máma) a S ( Skarlet)
S: ano?
M: Skarlet můžeš mi laskavě vysvětlit kde si? Mám o tebe strach.
S: ahoj mami promiň šla jsem do parku za chvíli jsem zpátky nezlob se.
M: dobře ahoj

No super přijdu dom a ještě mi vynadá máma. No ale moc mi toho nezbývá. Když už jsem byla na odchodu tak jsem někoho uviděla.

Ahoooj lidi...
Máme tu nový díl. Jsem zvědavá co na to řekněte doufám že se vám bude líbit. Koho Skarlet potkala? Možná už to tušíte, ale to se dozvíte v příštím díle. Budu ráda když mi dáte votes a do komentáře mi napíšete jak se vám líbí tento díl. Budu se těšit :-)