Když mě zase probudil budík,brácha už snídal. To mě nemohl probudit! Jdu za Michalem,bylo už 7:15 a do školy jdu v 7:30. ,,Co tu děláš?!" ,naštval jsem se. ,,Ééé,snídám?". ,,A to bys neměl,měl jsi mě probudit,už 15 minut tu zvoní budík!" . ,,Tak to ale není moje vina".Oblíknu se a zbytek dne probíhal úplně normálně. Na obědě zase potkám Petra a Jirku. ,,Čau Gejwe!" ,,Ahoj!" Kluci mi tak říkají, jsou fajn a je s nima sranda. Když dojim tak mi začnou skládat knedlíky a nedojezený maso na můj prázdný talíř.
ČTEŠ
The David
RandomPříběh je inspirován realitou. Je Davidovi,který prožívá úplně obyčejný život.
