Navždy Spolu ✔

1. díl

Ležel jsem se Zelem na posteli a povídali jsme si o jedné důležité věci pro mě, když zrovna zaťukal na dveře někdo z kluků.

"U satana...to tu nemůžeme mít aspoň chvíli klid?" zaskučel jsem a zabořil hlavu do polštáře.

"Ale no tak...vždyť tu ležíme skoro tři hodiny." zasmál se Zelo.
Bože, má tak krásný smích.

"A ještě řekni, že ti to snad vadí." podíval jsem se na něj.

On se jen lehce usmál a zamlel hlavou.

"Tak vidíš." políbil jsem ho na spánky a svou ruku, která byla omotaná kolem jeho pasu jsem dal k tělu.

Vstal jsem z postele a šel odemknout. Za dveřmi stáli DaeHyun s YoungJaem a usmívali se jak debilové.

'To je taky dvojka tohle...'

"Je to něco důležitého?" zeptal jsem se lhostejně a prohrábl si vlasy.

"Ne, vlastně....jen jsme se přišli zeptat...jak se máte?" zeptali se oba střídavě.

Já se jen plácl rukou do čela.

"Tak pojďte no. Co jinýho mi zbývá." smutně jsem se podíval na Zela, který jen chápavě kývl.

Do pokoje vešel i JongUp, tím pádem jsme tu byli všichni. HimChan někde lítá se svou 'kamarádkou' jak on tvrdí...ale Chane, všichni víme, že je to tvoje holka, tak proč se to snažíš ututlat?

S kluky jsme si sedli na postel, ale ten malej smrad DaeHyun mi zabral místo vedle Zela.

"DaeHyunnie můj..." mile jsem ho pohladil po rameni s úsměvem.

"Hmm?" podíval se na mě.

Zvážněl jsem.

"Jestli okamžitě nezvedneš svou prdel a nepustíš mě k Zelovi, tvůj mobil poletí z okna. A ty hned po něm, jen pro jistotu." řekl jsem trochu naštvaněji.

"Okej, stačí normálně říct." zvedl ruce do vzduchu na náznak toho, že se vzdává.

"No to bych ti radil." zazubil jsem se na něj a vyměnili jsme si místa.

Omotal jsem Zelovi ruku kolem pasu a přitáhl si ho k sobě.

"Tak...o čem se chcete bavit?" podíval jsem se na ty tři, co seděli přede mnou a pořád se tlemili.

"To je jedno, ale nebaví nás to tu." pokrčil rameny Up.

"Tak jděte nakupovat, ne?" zvedl jsem jedno obočí.

"Jedině s váma dvěma." založil si Up ruce na hrudi.

"Tak fajn. Počkejte dole." řekl jsem klukům a oni šli do svých pokojů, aby se připravili.

"Tak...ať ti to sluší můj nejdražší maknae." pohladil jsem ho po vláskách a líbl ho na čelo.

Zelo si stoupl z postele a šel ke své skříni. Rozmýšlel se co si vezme na sebe a přitom kroutil tou svojí dokonalou prdelkou.
Měl jsem sto chutí ho povalit na postel a udělat si na jeho zadečku svou značku.

"Zlato...vezmi si třeba...tohle." vyndal jsem mu jeho oblíbenou černou košili a světle modré upnuté džíny.

"V tom budeš vypadat dobře." mrkl jsem na něj a dal mu dětskou pusu na rty.

Máme spolu opravdu zvláštní vztah. Nejsme úplně tak pár, ale ani nejsme jen čistými přáteli. Spíš něco mezi tím.

"Dobře." kývl a oblékl se.