Ahoj, jmenuju se Isabella, ale všichni mě oslovují Bell, vlastně žádné přátele nemám, nemám vůbec nikoho. Je mí 17 let, mám hnědé dlouhé vlasy a hubenou postavu. Moji rodiče už nejsou spolu. Rozvedli se když jsem byla ještě malá, protože můj táta mojí mamku bil. Moje mamka to řešila alkoholem, ano moje matka byla alkoholička a fetka, tátu jsem neviděla už 1o let, neměl o nás nikdy zájem, nechal mě na pospas matce, kterou jsem nesnášela, neustále na mě řvala, zanedbávala mě a nebyla doma, starala jsem se o sebe sama..Neměla jsem nikoho komu bych se mohla svěřit, byla jsem na všechno sama a tak jsem začala řešit věci tím že jsem si začala taky píchat, byla jsem jako posedlá, neměla jsem nic jiného. Ano tuhle nestvůru ze mě udělala matka.
Bylo pondělní ráno, když začal řvát budík jen jsem ho zaklapla a znovu si lehla. Po chvilce jsem otevřela oči, zvedla se a zase myslela na to proč jsem se vůbec probudila, matka jako vždy nebyla doma. Dnes mě čekal první den v nové škole, ze staré mě vyhodili kvůli mím problémům. Vstala jsem a vyrazila do koupelny. Koukala jsem se do zrcadla, koukala jsem na tu stvůru, vyhoublou, bez života, vypadala jsem děsivě. Raději jsem odešla od zrcadla a šla jsem si píchnout, chtěla jsem přestat, ale nemohla jsem, jen tohle mě drželo při životě. Oblékla jsem se a vyrazila do školy, chtěla jsem to už mít rychle za sebou.
Vešla jsem na školní chodbu a když jsem viděla všechny ty štastné zamilované lidi dělalo se mi zle, asi proto že já nikdy nic podobného nezažiju, nikdy nebudu jako ostatní holky, nikdy nebudu štastná. Koukla jsem na na rozvrh hodin a pomalu šla do učebny ve které jsem měla první hodinu. Koukala jsem do země když v tom do mě někdo vrazil, zvedla jsem hlavu a viděla jsem krásného kluka, měl hnědé vlasy na patku a hnědé oči ve kterých jsem se ztrácela, probudila jsem se ze snění a jen řekla "sakra nemůžeš dávat pozor?" a šla jsem dál. Po cestě jsem na něj pořád myslela.
Už zvonila na hodinu a já pořád hledala mojí třídu. Vešla jsem do ní a viděla jsem toho kluka z chodby. Učitel mě představil celé třídě a hledal mi místo kam bych si sedla. Posadil mě vedle toho kluka. Sedla jsem si a koukla se na něj, můj pohled mi opětoval a usmál se. Jen jsem se znechuceně koukla a otočila se. Nechtěla jsem s ním mluvit ani se na něj koukat, chtěla jsem jen přežít tuto hodinu a odejít. Konečně zvonilo, zvedla jsem se a byla jsem na odchodu. Když v tom ..
