Marinette aneb život moderní Popelky (POZASTAVENO)

Prolog

Marinette

Ahoj já jsem Marinette Dupain-Cheng. Je mi 15 let, studuji na jedné prestižní, pařížské škole. No a jak bych vám shrnula můj dosavadní život? Hm... prostě život popelky. Asi se ptáte proč zrovna popelky. Odpověď je jednoduchá. Žiju v hotelu našeho starosty Bourgeoise, kde dělám služku jemu i jeho dceři Chloe. A takhle je to už asi 10 let. A kdy a jak to všechno začalo? To je dlouhá historie... Ale, že jste to vy, tak vám ji povyprávím...

Stalo se to před 10 lety... Tehdy jsem byla asi 5 letá holčička a žila jsem sťastný život s maminkou a tatínkem. Měli jsme vlastní pekárnu a ještě teď si vzpomínám jak to tam každé ráno nádherně vonělo... čerstvý chleba, sušenky, makronky a další lahůdky. Někdy naši pekli i dorty. A jednou si dort objednal někdo až z druhé strany Paříže a mamka s taťkou ho museli odvést. A já jsem jela s nimi, protože neměli hlídání.

Byla jsem strašně nadšená, ale to jsem ještě nevěděla, že tenhle den mi změní život od základu... Byli jsme někde v polovině cesty a najednou se oproti nám vyřítilo auto. Táta nestačil uhnout a neznámé auto do nás narazilo. Byla jsem úplně v šoku a začala jsem plakat...

„Maminko, co se stalo?" „Nic se nestalo, zlatíčko... všechno bude v pořádku." „Vážně?" „Vážně, beruško, nezapomeň že tě máme s tatínkem moc rádi a taky nezapomínej na to, že sny se plní, ale někdy jim musíš trochu pomoct." „Nikdy nezapomenu!" „To jsme rádi." Řekli oba najednou a maminka mi dala do rukou medailonek ve tvaru srdíčka, kde byla naše společná fotka. „Beruško i kdyby se cokoliv stalo vždycky budeme s tebou..." „Pamatuješ si ještě naše heslo?" „Jasně, že jo!" „Nikdy nedovol aby tě strach z prohry, vyřadil ze hry." „Přesně tak, zlatíčko a nezapomeň!" „Milujeme tě." „Já vás taky."

A to byl den kdy jsem své rodiče viděla naposledy. A i teď, když už pomalu dospívám mi strašně chybí... Ale připomínám si je tím medailonkem a naším heslem... "nikdy nedovol aby tě strach z prohry, vyřadil ze hry!" Vlastně to není přímo naše heslo. Je to heslo Sam a jejího tatínka, ale teď ho používám i já. Samozřejmě, že jsem nezapomněla ani na sny... Mám jeden velký sen a to stát se módní návrhářkou a Alya tvrdí, že mám obrovský telent...

No možná to bude pravda, ale vsadím se že by mi to Chloe zase nějak překazila! Ale tentokrát už jí to nedovolím a jakmile se mi naskytne příležitost někomu ukázat mé návrhy, udělám to! A teď mi došlo, že vy vlastně nevíte kdo to je Alya. Takže je to moje nejlepší kamarádka už od dětství a strašně moc mi pomáhala potom co naši umřeli a mě si "adoptoval" starosta. Pomáhala mi úplně se vším i s Chloe. Bez ní bych to prostě nezvládla...

No a to je prozatím celý můj život...

Adrien

Ahoj já jsem Adrien, Adrien Agreste. Jsem světoznámý model, nejčastěji fotím oblečení mého otce Gabriela Agresta, ale samozřejmě pracuji i pro jiné značky...

Je zajímavé být modelem... hodně cestujete, poznáváte nové kultury, jídlo a spoustu dalších věcí... Rád fotím a dělám přehlídky, ale někdy mi chybí normální život a moje maminka. Sice si na ni úplně nepamatuji, byl jsem přeci jen ještě malý, ale i tak mi chybí. Po její smrti se otec výrazně změnil... stal se tichým a uzavřeným člověkem. Od té doby jsem ho nikdy neviděl usmívat se. Moc mě to mrzí, protože spolu skoro vůbec nemluvíme... a když už tak jen když mám focení, přehlídku, šerm nebo hodinu čínštiny.

Ale teď už ani to, radši místo sebe pošle svoji sekretářku Nathali. Tohle už mě přestává bavit! Uvažoval jsem nad tím, že bych se vrátil na střední a začal bych normálně studovat. Chci mít maturitu a chci aby alespoň tahle část mého života byla normální...

Všichni si totiž myslí, že mám perfektní život. Prostě chlapeček slavného a bohatého módního návrháře se musí mít dobře. No asi je zklamu, ale nemám perfektní život... a skoro žádné přátelé, teda až na Nina. Ten jediný ví jak to mám a jak se cítím. Je něco jako můj brácha. No alespoň nějaké pozitivum v mém životě....

Ale teď jich bude víc! Hodlám se vrátit na střední školu a změnit svůj dosavadní život! Ať si otec říká co chce! Mám svoje heslo a to "nikdy se nevzdávej!" A já to taky nevzdám a dokončím střední školu!

Tak a tohle je shrnutí dosavadního života Adriena Agresta.

A je to tady konečně jsem vydala první část naší Popelky :)
Doufám, že se vám bude líbit :) a když tak pište svoje názory do komentářů... jako například co mám změnit nebo co se vám líbí atd... :) a mám na vás jeden dotaz... chcete aby Mari a Adrien dostali kwami nebo zůstaneme čistě jen u Popelky...?

Jo a ještě bych moc chtěla poděkovat @123qwert123 za úžasný cover, takže děkuji moc :3 :)