Listen to Your Heart [Starkid Fanfikce]

X. Česká štědrovečerní večeře

Joey s Brianem seděli naproti sobě u stolu, jen já s Lili jsme stály. Lili přinesla polévku a změřila si ty dva nevraživým pohledem. Stačilo, že jsme je donutili slavit Vánoce po českém způsobu, ale aby ctili naše zvyky, to už ne.

Pohlédla jsem na Lili a musela jsem se pousmát. Byla vyšší než normálně. Převyšovala mě asi o pět centimetrů a to jen proto, že jsem se rozhodla ji dopřát chvíli na výsluní. Neměla jsem totiž na sobě boty, proto vypadala vysoká. Očividně jí to zvedlo náladu, protože se usmívala. Nalila nám do sklenic moravské víno a společně jsme si přiťukli. Víno chutnalo moc dobře, ne jako pivo ale i tak bylo dobré. Začala nám nabírat hrachovku a usedla, teprve až pak jsem si taky sedla. Všichni jsme se pustili do jídla. Do cinkání lžic hrála vánoční melodie. Jako další začal hrát vánoční soundtrack z Harryho. Přeběhl mi mráz po zádech a do očí mi vhrkly slzy.

„Citlivko," zašeptal Brian. Šťouchla jsem ho loktem. Lili zrovna ....?

Když konečně všichni dojedli, Lili sklidila ze stolu a připravila bramborový salát z ledničky. Kapři začali prskat ve své žhavé lázni. Joey Lili sledoval. Na jeho pohledu se mi zdálo, že ji nesleduje jen tak pro nic za nic. Chtěl vstanout, ale okřikla jsem ho.

„Když vstaneš od stolu, tak jeden z nás v příštím roce umře!"

„Nesmysly. Jsou to jen legendy," mávnul rukou Joey a šel Lili pomoct. Zděšeně jsem ho sledovala. Možná to jsou legendy, ale dá se jim uvěřit. Upila jsem ze sklenice a pomalu se uvolnila. Ruce jsem měla složené v klíně. Někdo mi jednu z nich stiskl. Brian mě držel za ruku a podíval se na mě s úsměvem na rtech. Úsměv jsem mu opětovala.

"Nechte si to vy dva," ohradil se Joey, který se vrátil, když ho Lili vyhnala.

Brian mi ruku pustil a zašklebil se na něj. Znova jsem se napila, ale to už Lili přinesla mísu se salátem a talíř plný smažených kaprů. S chutí jsem si nabrala. Kluci se odvážili vzít si jen trochu salátu, kaprů se zatím zdrželi. Chutnalo to úžasně. Pochvalu jsem vyslovila. Lili se potěšeně usmála. Brian si vzal na špičku vidličky salát a vložil si ho úst. Přežvykoval a pak si nabral větší sousto. Joey ho pozorně sledoval, jakoby čekal, že se každou chvíli složí na zem se smrtelným záchvatem.

"To není otrávené, tak to ochutnej!" promluvila na něj Lili. Nakonec přece jen se odvážil sníst jedno sousto, druhé a potom i třetí.

"My jsme to říkaly," řekla jsem s úsměvem, když jsem je viděla, jak se ládují českou štědrovečerní večeří.

Atmosféra se uvolnila. S Lili jsme popíjely víno a kluci se k nám taky přidali. Dostali jsme se do takové nálady, že jsme začaly mluvit česky. Ale i přesto se Brian snažil Joeymu překládat o čem to mluvíme. Chtěla jsem ho trumfnout. Pozorně jsem poslouchala co z něho vyleze. Nakonec se z mé věty "Já bydlela v Ostravě, ale potom jsem se přestěhovala sem." stala věta "Myla se v Ostravě, ale by to jen sen." S Lili jsme vyprskly smíchy. Brian se na mě zmateně podíval a toho jsem využila.

"Co čumiš jak ščur do ryny?" řekla jsem rychlým ostravským nářečím. Lili se smála jako utržená ze řetězu a já taky. Kluci se tvářili hodně uraženě. Lili něco řekla moravským přízvukem. Ale pomalu jsem ji přestávala rozumět, přesto jsem se tomu smála. To bylo znamení, že bychom měli jít rozbalovat dárky.

Se značným úsilím jsme dopochodovali do obýváku. Všichni jsme sebou plácli do gauče, jen já jsem si sedla na zem. Dělala jsem to i doma, tak teď to nemůžu změnit. Natáhla jsem se pro první dárek zabalený do zářivě červené. Podle toho jsem poznala, že to je můj dárek pro Joeyho.

"Hej, postřeh!" vykřikla jsem a hodila po něm knihou. Obezřetně ji chytil
a s nadšením začal trhat balící papír. Když se konečně dostal ke knize, se zářivým úsměvem mi poděkoval. Tvářil se jako dítě, které dostalo lízátko za dobré známky ve škole.

"Ten zelený na pravé straně je pro tebe!" řekla mi Lili.

Zvědavě jsem po něm sáhla. Roztrhala jsem papír a prohlédla si dárek. Byl to velký deník vázaný v kůži. Byl vážně úžasný.

"Moc děkuju!" poděkovala jsem.

"Bude se ti hodit, ne?"

"Určitě bude."

Jako další jsem hodila balíček pro Lili. Z té helmy byla naprosto unešená a hned ji běžela vyzkoušet. Brianovi jsem podala další dárek. Když uviděl co dostal, pobaveně se zasmál a jemně mě praštil tou knihou po hlavě.

"To sis mohl ušetřit," řekla jsem s úsměvem na rtech.

"Ty sis to taky mohla ušetřit!" dodal Brian. Ani jsem nestačila mrknout a Joey se natahoval pro svůj balíček. Nadšeně si prohlížel knížku. Sice chvíli uvažoval jak má zareagovat, ale pak se ke mně vrhnul a obejmul mě. Lehce mi vyrazil dech ale musela jsem se pousmát.