White Dove

Kapitola 4.

Najednou rána jako z děla. Dveře se rozlítly a do pokoje vtrhli muži, kteří měli na sobě výzbroj jak při protidrogovýmu zásahu. Vběhli mi do ložnice, a já jsem vůbec nevěděla co se děje.
,,Co chcete?!" Křičela jsem.
Snažili se mě unést.
,,Nesahejte na mně, kdo sakra jste?!!" Kopala jsem všude kolem sebe.
,,Auu..." Ucítila jsem štípnutí v ruce.
,,Jen klid slečno Stoneová" řekl mužský hlas.
,,Co jste mi to udě...eh..." Než jsem to stačila do říct jsem usnula.

Probrala jsem se v bílé místnosti, kde byla jen postel, zrcadlo, psací stůl a skříň.
Dveře do té místnosti byly bitelný, ve kterých bylo okénko.
,,Halóó...je tam někdo, kde to jsem, haló...slyšíte mně někdo?"
Pár hodin jsem ležela v posteli a přemýšlela co se to sakra stalo. Mé přemýšlení přerušilo zvuk klíčů, které odemykaly dveře. Byly to ty mé. Do mého "pokoje" přišel ten "Kabátník"
Co ten tady sakra dělá?

,,Slečno Stoneová ja js..." Nestačil to do říct, proto že jsem ho hned přerušila. ,,Kde to sakra jsem, co jste zač, a proč jste mně unesli?"
,,Takže znova slečno Stoneová, jmenuji se Josh Goldman, a budu Váš lektor."
,,Co, jakej lektor, k čemu?"
,,Vím že jste zmatená a vyděšená, ale potřebuji aby jste šla se mnou"
,,A kam?"
,,To se dozvíte, až tam dorazíme. A teď prosím pojďte."
Výborně...Takže "Kloboučník" má už i jméno. Aspoň něco se mi vyjasnilo.

Josh vyšel z místnosti a já šla za ním. Šli jsme dlouhou osvětlenou chodbou a já měla čas si ho prohlédnout. Měl na sobě znova ten černý oblek s červenou kravatou, ale tentokrát byl bez kabátu a klobouku. Vlasy měl černé, ze stran už trochu šedivěl. Teď jsem mu do tváře moc neviděla, ale co si vzpomínám, tak měl trochu vrásky, ale jinak na něm nebylo nic zvláštního.

,, Tak jsme tu." Řekl a ukázal na dvojitý dveře. Otevřel je a poklonil se že mohu jít první.
Vešla jsem dovnitř a Josh vešel za mnou.