Příběh je o docela normální 15-ti leté dívce jménem Tara Butler. Tara je milá, příjemná a velmi pracovitá holka. Je osobitá a má svou hlavu. Je jedinou dcerou Tracey Butlerové a otce nemá. Má ale dvě nejlepší kamarádky - Ened Carter a Zoe Ross. Tara...
,,Taro, pospěš si už !" Ozvalo se odněkud. Byla to moje nejlepší kamarádka Ened. Přišla pro mně abychom šly společně do školy. Takhle to děláme už celá léta. Když jsme s Ened dorazily před školní bránu, už tam na nás čekala Zoe, jak je jejím zvykem. Všude byla dřív než všichni ostatní, nesnášela pozdní příchody. Než se otevře škola, sedneme si na lavičku a budeme si povídat. Většinou mluvíme o našich snech, kam se chystáme na školu a probíráme holčičí věci ohledně kluků, jak je kdo oblečený a jaký make-up se ke komu hodí. Nic pro mě, nikdy jsem se o tyhle holčičí věci nijak nezajímala. Raději si čtu knížku a nebo něco zapisuji do deníku. Dnes jsem ale věčně myšlenkami jinde. ,,Taro? Jsi v pořádku?" Nereagovala jsem. ,,Taro! Přijdeme pozdě!" Křikla Zoe a zaklepala se mnou. Probrala jsem se ze svých myšlenek, zvedla jsem se a v klidu šla do školy, Ano jsem se neohlédla jestli jsou za mnou nebo ne. Holky na mě jen zmateně zíraly. Po chvilce se vzpamatovaly a doběhly mě. Viděla jsem jim na tvářích, že mají o mě starost, ale zároveň se na mě zlobí. ,,Co se s tebou poslední dobou děje? Jsi úplně mimo. Nepoznávám tě." Řekla Ened. ,,Já jsem v pořádku." Zalhala jsem jí. Moc dobře jsem věděla že něco v pořádku není. Měla jsem zvláštní tušení že se stane něco špatného, něco co nedokážu popsat, něco co není přirozené. Ale své kamarádky jsem tím nehodlala děsit.
Byla hodina tělocviku. Tělocvikář odešel, volala ho ředitelka, aby si vyřídil důležitý telefonát. A tak jsme měli všichni volno. Přišla jsem k Zoe a k Ened. A Zoe navrhla ať si sedneme na kladinku a povídáme si. ,,Holky mám skvely nápad!" Vyhrkla najednou Zoe. ,,Jaký nápad?" Snažila jsem se o předstíraný zájem. ,,Co kdyby jsme v pátek zašly my tři k nám. Naši budou pryč. Mohly by jsme zkusit vyvolávat duchy." Nadšeně navrhla Zoe. ,,Ano to by jsme mohly! Bude to legrace!" Řekla jsem a tentokrát s opravdovým zájmem. ,,Souhlasím, určitě přijdu." Souhlasila Ened.
Pátek 13.6. 2013 v 23:30 ,,Ened!, Taro! Tak konečně jste tu, nemohla jsem se dočkat!" Přivítala nás Zoe. Pak jsme se všechny objaly a šly směrem k pokoji kde sídlila Zoe.Pokoj byl prostorný a vzorně uklizený. Zoe je detailistka, nepořádek nesnese. Z toho co jsem v jejím pokoji viděla jsem usoudila, že se těšila na vyvolání duchů fakt hodně i když na ně nevěřila. Strašně jí to lákalo a tak pokoj skvěle připravila. Měla stažené žaluzie, všechnu elektroniku snesla dolů do obývacího pokoje. Na zemi měla připravený oltář jakoby s tím měla nějaké zkušenosti. Dost mě to překvapilo, ale zároveň se mi to líbilo. Spiritistickou desku měla nově koupenou a kolem desky do kruhu byla vysypaná sůl pro naší ochranu, díky soli budeme alespoň částečně chráněné. Všude zapálené svíčky, různé vůně ale velikostně stejné. Bylo to opravdu úhledné. V tuto chvíli jsem pochopila, že dnes to není naposledy co se setkám s nadpřirozenem. Místnost byla očividně připravená. Zoe tu místnost tak vyparádila do tajemna, že tam panovala atmosféra jako v hororu. To zvláštní napětí kdy nikdo nevěděl co se bude dít dál. Já, Ened a Zoe jsme si sedly kolem desky. ,,Připravené?" Zeptala se Ened. ,,Ano" Odpověděly jsme na stejno se Zoe. ,,Bude to legrace!" Dodala jsem..
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Tak první část je tu! Budu ráda když názor na příběh napíšeš do komentáře♡♡
