17. Část - Ráno

852 79 1
                                    

Probudila mě vůně palačinek. Což je zvláštní, protože máma většinou snídani nechystá. Pak mě polila vlna uvědomění. Lacey. Můj sen. Sex. S Lacey. Proboha.
Převlíkla jsem se do domácího oblečení a vešla do koupelny, která sousedí zároveň s mým i máminým pokojem. Moje ranní rutina byla snadná, umýt, učesat, vyčistit zuby. Víc momentálně nepotřebuji. Několikrát jsem si umyla obličej studenou vodou, abych se trochu vzpamatovala a byla připravená na cokoli, co mě čeká v kuchyni. Když jsem se napřímila od umyvadla, stála za mnou máma.
,,Aaa! Ježiš, mami. Vyděsila si mě!" syklaa jsem po ní, pořád ještě v šoku.
,,Už jsem se seznámila s tvojí kamarádkou. Je moc hodná a je od ní milé, že pro nás připravila snídani," řekla máma.
,,Pro nás?"
,,No co se divíš," řekla a prohlédla si mě od hlavy k patě. ,,Bože, Autumn, jestli hodláš dneska jít někam mezi lidi, měla by sis zamaskovat to na tom krku."
Zmateně jsem se na ni dívala. Znovu jsem se podívala do zrcadla a uviděla fialový cucflek. Okamžitě jsem zčervenala. Jaktože jsem si toho předtím nevšimla?
Mamka už odešla, takže jsem se z toho ani nemohla nijak vykecat. Ale myslím, že to by stejně bylo zbytečné.
Předtím, než jsem vešla do kuchyně, jsem se třikrát hluboce nadechla a vydechla. Byla jsem nervózní z toho jak to teď mezi námi bude. Ale myslím, že je to na dobré vlně, když pro nás Lacey chystá snídani.
Měla na sobě moje tričko, které jsem jí včera půjčila a děkovala jsem bohu, že měla dost rozumu si obléct kalhoty. Myslím, že by na moji mámu jinak moc nezapůsobila. Ale teď bych se neměla strachovato tom, co si o ní myslí máma, vždyť ani nejsme spolu.
Lacey zrovna prostírala na stůl příbory pro tři osoby a já čekala, až si mě všimne.
,,Nejsi zrovna nenápadná Autumn, slyšela jsem otevřít dveře," řekla najednou Lacey a lišácky se na mě usmála.
,,Taky ti přeju dobré ráno," řekla jsem a sedla si ke stolu. ,,Čím jsem si tohle zasloužila?" Hned jak jsem to řekla mi došlo, že jsem neměla. Přišla blíž ke mně, předehla se a zašeptala mi do ucha: ,,Řekněme, že je tohle poděkovaní za pobyt a exkluzivní péči. Jo a nejspíš by sis měla schovat ten cucflek, aby ho tvoje máma neviděla."
,,Tak na to už je pozdě," řekla jsem a zasmála se Laceyiné reakci.
,,O čem je řeč?" přiřítila se do kuchyně máma.
,,Ehm.. O palačinkách," plácla jsem.
Snídaně probíhala hladce. Máma neměla žádné další připomínky ohledně mého označkování na krku. Lacey se chovala trochu jinak, než ji znám ze školy, ale nebyla to přetvářka. Pohybovala se tu i mluvila tak přirozeně. Ptala se mé mamky na různé věci a byla prostě skvělá. Představila jsem si jaké by to asi bylo, mít takhle spolu jednou za čas třeba večeři, povídat se a tak. Ale to je spíš záležitost vážných vztahů. Jsem opravdu ráda, jakým způsobem se věci odehrávaly, a tak jsem se zeptala mámy, jestli by tady mohla Lacey pár dní zůstat.
,,Jasně, že může. A ví o tom její rodina?" zeptala se máma.
,,Ano," zalhala Lacey. ,,Bydlím jenom kousek odsud, takže to není žádný problém."
,,Dobře, ale, holky! Žádné nekalé věci, když jsem na blízku, jasný?"
,,Ježíš, mami!" řekla jsem udiveně a zakryla si rukama obličej.

Whom would I choose? |GirlxGirl| (CZ)Kde žijí příběhy. Začni objevovat