Ani svému nepříteli, není přáno
co je mé mysli známo.
Večerní relax, období spánku,
začne při z okna mírném vánku.
Tiše se přiklání k posteli,
k novému hostiteli.
Drápy se dotýká postelního kraje,
avšak nepříjemný pocit, kde je?!
Pod postelí schován klaun,
s děsivou maskou a nožem,
proč pod mím ložem?
Ta stvůra, slyším kroky,
vím, čekání už nebude roky,
ten tichý škrábot po zdi,
prosím ode mě jdi!
Neslyší mě.
Nikdo.
Ve stínu světelný úsměv,
daří se mu strašidelný úspěch.
Tají se mi dech, nemohu se hýbat
jediné co? Tak dívat,
jak jsou blízko,
přiklání se, je už nízko.
Hlava se nemůže odvrátit,
i klaun se musel navrátit.
Zdvihá se paruka, rysy obličeje,
děsí mě, co se děje!
Chci křičet, řvát na celou místnost,
nejde to, nová pravidla, jejich přísnost.
Paralýza.
Jen z očí tečou slzy,
tak moc reálné,
ale probudím se brzy?!
Strach, instinkt utíkat selhal,
v tom bych vám nelhal,
mohli mě zabít,
tak ale nešlo zajít?
Probudil bych se,
proto mě ničili v hrůze,
při žádné krásné múze,
ale při totální bezmoci.
Děkuji pěkně za přečtení další části. Tato se zas týkala našeho snění, avšak toto již každý 10. člověk zažil a nás ostatní to ještě čeká. Přeji krásnou dobrou noc.
- Ohledně spánku připravuji ještě pár částí, které mne samotného zujali, líbí se vám též takovéto téma?
Užívejte nadále prázdniny bláznivý followers :')
ČTEŠ
Bláznův Deník
PoezieV dnešní době hodně lidí trpí psychickými a duševními problémy. Proto mě napadlo sepsat o všech možných duševních chorobách básně, které by je vystihovali. Avšak poslední dobou jsem už trochu vyměkl, a nebude to jen o smutných depresích, nebo zvláš...
