Drači doupě II - Pomsta

,,Další život je vzat a ze mě je kat."

Skillet - Feel Invincible

,,Morgaratha? To myslíš vážně? Vždyť je..." 
,,Byla." Upřesnila Xena a utahovala si nátepník.
,,A co mám dělat?" Zeptala se jí.
Xena se zvedla a do levé ruky vzala štít. ,,Můžeš se jedině modlit." Poplácala ji po ramení a čekala před mřížemi, než se zvednou a pustí ji do arény.
,,Xeno." Oslovila ji Korra a ona se otočila. ,,Hodně štěstí."
Přikývla. ,,Díky. Budu ho potřebovat."
Vešla do arény. Tentokrát už na ni ale Morgaratha v Romrachově podobě čekala.
Xena došla až doprostřed arény. Odhodila meč do písku a otočila se zpět k vratům. Morgaratha vytřeštila oči a zaklela. Sehla se pro meč a chvíli si ho se zájmem prohlížela.
,,Krásná práce." Usoudila Morgaratha. ,,Jen škoda, že právě ona tě zničí." Rozeběhla se za Xenou a ta se otočila čelem k ní, chytila Morgarathu za hranu brnění a trhla, takže Morgaratha letěla k zemi. Dopadla na zem a Xena v jásotu lidí v aréně zvedla ruce ve vítězném gestu. Otočila se zpět k Morgarathě, která se pomalu zvedala.
,,Ty jedna!" Natáhla ruku a vyslala kouzlo, které smetlo Xenu a několik kroků dozadu. Dopadla na záda a hned se vyšvihla na nohy. A uviděla, jak se před ní zhmotňuje Morgarathina podobizna.
,,To není Romrach!" Ozývalo se z tribun.
Xena se rozešla k Morgarathě, která klečela na zemi. Zastavila se u ní: ,,Vstávej!" Kopla ji do boku a ona se svalila na záda. ,,Řekla jsem vstávej!" Řekla důrazněji Xena.
,,A jak asi?!" Cekla agresivně Morgaratha.
,,To je tvoje starost..." Poznamenala Xena a čekala až se zvedne.
,,Já tě zničím!"
,,Jo, už se třesu." Zývla otráveně Xena.
Morgaratha se k ní rozeběhla a narazila do ní ve snaze ji srazit k zemi, ale Xena trochu uhnula stranou, ale nepovedlo se jí zůstat stát. Xena dopadla na záda a Morgaratha toho využila. Začala ji zasypávat údery na hlavu. Xenina obrana byla účiná, ale všechny údery stejně  nevykryla.
Morgaratha ji praštila do spánku a to Xeně došla trpělivost. Vypálila pravačkou do jejího obličeje a Morgaratha se nahnula doleva.

,,Vzdávám se ti. Tak dělej," vybízela ji. ,,zabij mě, jestli to dokážeš."
,,Jak si přeješ zemřít, Xeno?"
,,Po boidursku. Když už mám zemřít, tak aspoň pořádně."
Morgarathě se zaleskly oči a vytasila meč. Obešla ji ze zadu.
Stála nad ní a Xena sklopila hlavu. Lehce přiložila hrot meče k jejímu krčnímu obratlu. Pozvedla ruce s mečem. ,,A nyní uvidíte tu svoji slavnou královnu umírat! Celý život vyhrávala bitvy a nyní ji tu vidíme jak žebrá o milost!" Plnou silou, soustředíc se na jediný bod, bodla.
Xena se skulila na bok a meč minul. Morgaratha se po ní vztekle ohnala. Nedávala pozor, takže Xena nastavila ruce a jedním úderem byla zbavena pout. Chytila čepel meče a odhodila ho. Vstávala s otočkou, ve které stihla vytasit dýku, kterou bodla. Morgaratha stuhla. Xenina dýka jí zůstala zabodnuta v krku. Z úst se jí začala linout krev, která dopadala na Xeniny ruce. Byla tmavě rudá a teplá. Z tribun se ozvalo jedno dlouhé, zoufalé ne. Byla to Romrachova žena, Helgga. ,,Xeno!" Křikla na ní. Na zlomek vteřiny uviděla Morgarathinu tvář, jak se spokojeně usmívá. Zabilas ho, Xeno. Zabila... Nikdy bys přeci nezabila nevinného člověka.
,,Ale on nebyl nevinný." Odpověděla s kamenou tváří Xena. Morgaratha se zamračila, začala ustupovat a najednou zmizela. Xena sklopila hlavu a otočila se za ní. ,,Prosím, nech ho zemřít důstojnou smrtí." Xena se jí dívala přímo do očí a Helgga pokračovala: ,,Jako důstojného válečníka, kterým vždy chtěl být."
Xena chvíli přemýšlela a přikývla.
,,Díky." Zašeptala Helgga se slzami v očích a odcházela z tribuny k vchodovým vratům do arény.
Xena pozvedla zakrvácenou dýku k nebi a bojovníci začali skandovat její jméno. Zvedla svůj meč a odcházela z arény.  ,,Xeno," oslovila ji Korra.
,,Hm?"
,,Zabilas ji?" Zeptala se.
Xena zavrtěla hlavou. ,,Ne, bohužel."
Korra sklonila hlavu a chvíli byla zticha. Pak se zase zeptala: ,,Jaký je plán?"
Xena se zastavila a podívala se jí přímo do očí. ,,Vyslídit, najít a zabít!"

****

Xena seděla v okením rámu a pohrávala si s dýkou. Přemýšlela o sobě a svém životě, který ji už přestával bavit.
,,Je těžké smířit se s porážkou, že?" Ozvalo se Xenino zlé já.
,,Už zase ty?" Zeptala se podrážděně Xena.
,,Ano, já... Tvé milované, špatné a krvežíznivé já, které ti chce pomoci."
,,Vážně? Myslím, že jsem si poradila i bez tebe celkem dlouho."
,,Ano, ale sama ses pro mne vrátila. Neříkej, žes nechtěla pomoci? Óóó... Nebo si snad chtěla nějakou společnost?"
Xena zavřela oči a podepřela si bradu. ,,A proč tak najednou? Vždycky se přihlásíš, když ti o něco jde. Co chceš teď?"
Její zlé já se zlomyslně usmálo. ,,Ale Xeno... Přece si nemyslíš, že bych tě s tím otravovala?"
,,Ale ano, myslím."
,,Noo, v tom případě ti to povím. Upřímně, nikdo neví, kdy zemřeš a já se chci pojistit. Pochop... Chci zajistit svoji existenci, takže budu potřebovat tvoje povolení."
,,Povolení k čemu?" Skočila jí do řeči.
,,Chci to dítě ledové královny a skandijského jarla. Chci být její zlé já a pomalu ji sžírat a... "
,,Dost! S tímhle ti fakt nepomůžu!"
,,Snad ti jí není líto."
,,Ne, ale ty dokončíš tohle a pak se vrátíš zpátky do jeskyně!"
,,Ale já tam nechci trčet! Proč mi nechceš dopřát ji?!"
,,Protože je to blbost! Proč bys chtěla podporovat zlo ve zlu? To není vůbec.... dábelsky zlé! Byla bys všem pro smích - ze zla udělat zlo... To je dost... ehm... mizerný."
Chvíli bylo ticho. ,,No jo... říkám to nerada, ale máš pravdu."
Xena lhostejně pokrčila rameny. ,,No jo..."
,,A já už se těšila na pohřeb!" Posmutněla.
Xena si prohrábla vlasy a pozorovala venkovní dění.
,,Xeno! Mám nápad!"
,,Jaký zase?"
,,Zabije je všechny! Nebudeš se tím otravovat a nemusíš vybírat. "
Ozvalo se zaklepání a do místnosti vklouzla Korra. Xena si jí zprvu nevšimla a proto pokračovala v rozhovoru.
,,Počkej, to je mám zabít všechny? Proč? "
,,Cože?" Zeptala se zvědavě Korra.
Xena se na ni podívala a zstoupla si na nohy. ,,Co jsem ti říkala, že máš udělat, než někam vstoupíš?"
  Korra zacouvala ke dveřím. ,,Zaklepat."
,,Přesně tak, a proč... si nepočkala, až tě vyzvu dál?"
,,Protože by to trvalo věčně..." Utrousila Korra a Xena zavrtèla hlavou.
,,Co chceš?"
,,Chce tě zabít!" Řekl melodicky její vnitřní hlas.
Xena ho ignorovala a čekal, co řekne Korra. ,,No, chtěla jsem se zeptat, kdy odjedeme zpátky do hor k ostatním?"
Xena přešla ke stolu a pozorovala mapu.
,,Musím vybrat nějaké spolehlivé válečníky, kteří povedou jednu armádu. Včera jsem posílala vzkaz velitelům legií. Nikdo se zatím neozval, ale chápu, že jim bude trvat jeden až dva dny odchod. Nevím, kdy odjedeme. Svengal nic nehlásil."
,,A co když ani nemůže?" Zeptala se s menší panikou v hlase.
,,Svengal si poradí, o to se nemusíš starat. "
Korra kývla hlavou. ,,Dobře."
Chvíli tam Korra jen tak stála a koukala po srubu.
,,Ještě něco?" Zeptala se Xena.
,,Ehm, jo, teda... ano. Nepotřebuješ s něčím pomoct? Svrbí mě prsty z toho ni nedělání."
Xena se opřela do židle a přemýšlela. ,,Jestli nic neděláš, tak můžeš jít trénovat. Musíš ještě dopilovat techniku a smrtelné chvaty."
  Pokývala hlavou. ,,Ale nikdo se mnou nechce trénovat."
,,Cože?"
,,Aréna je plná a všichni mají sparingpartnera. A od té doby, co se mě Cadale vydal hledat se mnou nikdo nechce trénovat."
,,Korro, připrav si svoje věci. Za patnáct minut na cvičišti."
Korra se spokojeně usmála, ale nechtěla dávat radost příliš najevo. Vyšla za dveře a zastavila se. ,,Jo!"