Tikki
„Krucinál!" „Kde ten Plagg zase vězí?!" „Měli jsme se sejít přesně v 00:00 na zvonici starého kostela a on tu pořád není" nadávala jsem na Plagga. Nikdy nic nedodrží a nikdy nepříjde včas. No vážně ani jednou za ty tisíce let co ho znám. Achjo... doufám, že alespoň našel nějakého vhodného svěřence.
„Ahoj, Tikki" ozvalo se mi za zády. Plagg! „Konečně si tady, co si proboha zase dělal a neříkej, že jsi jedl ten svůj camembert!" řekla jsem mu docela výhružně a čekala jsem co odpoví. Jestli řekne, že se zdržel kvůli sýru tak to pořádně schytá! „Náhodou jsem zařizoval jednu důležitou věc pro svého svěřence" odpověděl Plagg a ušklíbnul se. „Dobrá to tě omlouvá" řekla jsem. „A co jsi mi to vlastně chtěla?" zeptal se. No málem bych zapomněla. „Mistr poslal vzkaz" odpověděla jsem. „Aha a dál?" „Píše, že zatím naši svěřenci nemusí ochraňovat Paříž a mají se věnovat svým dosavadním povinnostem, ale máme na ně dávat dobrý pozor, protože nikdy nevíme kdy se zlo ukáže" řekla jsem Plaggovi ve zkratce celý mistrův dopis.
„Dobře, budu se tím řídit a ještě něco, Tikki?" zeptal se Plagg a já uvažovala co by mě mohlo ještě zajímat... Mám to! „Plaggu, koho sis vybral za svěřence?" „Vybral jsem si Adriena Agresta" řekl. „Myslíš toho modela Adriena Agresta?" zeptala jsem se s neskrývaným údivem v hlase. „Jo myslím a taky myslím, že je pro tohle naprosto perfektní, protože potřebuje trochu volnosti a normálního života a přesně to mu Černý Kocour nabízí" odpověděl Plagg a já údivem otevřela pusu, protože jsem ho nikdy neslyšela mluvit takhle.
„No, Tikki a koho si vybrala ty?" zeptal se. „Obyčejné děvče z pekárny, Marinette Dupain-Cheng a také si myslím, že je naprosto perfektní pro tohle a bude z ní skvělá Kouzelná Beruška." „Páni skvělý výběr, Tikki, ale už budu muset tak se měj" řekl a já byla zase hrozně udivená je tohle ten Plagg, kterého znám nebo není? Že by se změnil...? „Ehm... jo jasně já už taky budu muset, tak se měj" řekla jsem, proměnila jsem se do své kwami podoby a odletěla jsem zpátky do pekárny za Marinette.
Plagg
„Adriene, spíš?" zeptal jsem se. Nic žádná odezva. „Výborně jde se uskutečnit plán!" řekl jsem si a vyrazil jsem k ložnici jeho otce. No abych vám ten plán trošku osvětlil... chystám se panu Agrestovi dát sen. Ano obyčejný sen, ale sny dokážou hodně přesvědčit. Zvlášť ty kouzelné...
Úkol splněn a teď rychle za Tikki na zvonici. Doufám, že nepřijdu pozdě, ale jak se znám... No nic hlavně ať nemám moc velké zpoždění... jinak mě Tikki zabije.
„Ahoj, Tikki" řekl jsem hned jak jsem dorazil. „Konečně si tady, co si proboha zase dělal a neříkej, že jsi jedl ten svůj camembert!" řekla takovým tím jejím naštvaným hlasem. No jde vidět, že mě za těch pár tisíc let zná docela dobře, ale tentokrát za to camember nemohl. „Náhodou jsem zařizoval jednu důležitou věc pro svého svěřence" řekl jsem a mírně jsem se ušklíbnul. Dokonce jsem si všimnul, že se Tikki tvářila trošku zaraženě..., že bych jí překvapil?
„Dobrá to tě omlouvá" řekla a já se jí zeptal na důvod naší schůzky. Ona mi vše vysvětlila a pak jsme začali řešit naše svěřence. A musím říct, že jsem jí asi zase překvapil mým výběrem, ale i Tikki mě svým výběrem překvapila... Nakonec jsme se rozloučili a já se vydal zpátky za Adrienem.
Za chvíli už jsem byl v Adrienově pokoji a spokojeně jsem chrupkal a snil své sny o mém milovaném camemberu do doby než mě probudil ženský hlas.
Adrien
Spal jsem a najednou mě vzbudil hlas Nathalie, jako každé ráno. „Adriene vstávejte snídaně a abych nezapomněla hned po snídáni se máte zastavit za otcem" řekla a odešla. Já jsem okamžitě vystřelil z postele převlékl jsem se, dal jsem Plaggovi camember a vyrazil jsem na snídani, během které jsem přemýšlel nad tím co mi asi chce říct... Doufám, že se Plaggovi povedlo přesvědčit ho aby mě pustil do školy!
Další kapča je na světě :D doufám, že se bude líbit ;)
Dneska ji chci věnovat vám všem, kteří tenhle příběh čtete a zároveň vám tím chci poděkovat za překročení 500 přečtení :3 <3
A co myslíte... jak se nakonec pan Agrest rozhodne? Pustí Adriena do školy nebo ne? :)
ČTEŠ
Marinette aneb život moderní Popelky (POZASTAVENO)
FanfictionMarinettini rodiče se zabili při autonehodě, ale ona to přežila a byla adoptována starostou Bourgeoisem. Takže už od malička byla nucena vyrůstat s Chloe a dělat jí služku... prostě jako Popelka. Ale tohle se má změnit! Do školy, kterou Marinette na...