Marinettini rodiče se zabili při autonehodě, ale ona to přežila a byla adoptována starostou Bourgeoisem. Takže už od malička byla nucena vyrůstat s Chloe a dělat jí služku... prostě jako Popelka.
Ale tohle se má změnit! Do školy, kterou Marinette na...
Po snídani jsem se vydal do otcovy kanceláře. Pomalu jsem stoupal po schodech a cítil jsem jak se mi z nervozity zrychluje tep a změlčuje se mi dech. Ale musím se pochlapit! Navíc Plagg říkal, že je to pro něj hračka takže... A stejně už není cesty zpět (jak dramatické :'D). „Tak a jde se na to!" řekl jsem si, zhluboka jsem se nadechl a zaklepal jsem. „Dále" řekl otec a já vstoupil. „Dobré ráno, otče, Nathalie říkala, že jste si se mnou přál mluvit..." „Ano jistě, víš Adriene, dost jsem přemýšlel a usoudil jsem, že by pro tebe přece jen bylo lepší kdyby si studoval na střední škole" řekl otec a já měl sto chutí začít skákat do vzduchu, ale nechci aby otec viděl, že mi udělal radost. „Dobrá, otče, to tedy znamená, že pozítří mohu začít navštěvovat místní střední školu?" zeptal jsem se.
„Ano" odpověděl otec a vrátil se zpátky k rozdělané práci. „Děkuji" šeptnul jsem, ale měl jsem pocit, že i přes to jak potichu jsem to řekl mě otec slyšel. „A abych nezapomněl, Adriene, do školy budeš jezdit limuzínou" řekl otec takovým tím tónem, kterému se neodporuje. „Jistě, otče a jestli už nic nepotřebuješ tak já půjdu." „Hm... ano jen běž" odpověděl otec, já jsem jen pokýval a vyšel jsem na chodbu.
Jakmile za mnou zacvakly dveře, rozběhnul jsem se za Plaggem říct mu tu úžasnou novinu. „PLaggu, kde jsi?" volal jsem na Plagga když jsem dorazil do pokoje. „Tady na posteli a proč tolik křičíš?" uslyšel jsem Plaggův pištivý hlas vycházející někde z rohu mé postele. „Proč křičím... no to je jednoduché jsem nadšený" odpověděl jsem mu. „A z čeho prosím tě?" zeptal se Plagg. Zdá se mi to nebo dělá, že neví o co jde? „Ty to nevíš, vždyť si to sám zařizoval" odpověděl jsem a Plaggovi najednou svitlo. „Takže to vyšlo?" zeptal se naddšeně. „Jasně že jo a víš co to znamená?" „ Jo hoooooodně camemberu pro mě!" zapištěl Plagg. Bože on pořád myslí jen na to jídlo. „No to taky, ale hlavně alespoň trochu normální život pro mě" řekl jsem a plácnul jsem sebou na postel. „No to je hezké, ale co můj camembert?" zeptal se Plagg. „Ty mi asi nedáš pokoj dokud ti ho nepřinesu co?" „Um... no ne" odpověděl Plagg. „Tak já jdu" řekl jsem a vyrazil jsem do kuchyně.
Marinette
Mmm... to je pohoda. Žádné povinnosti, alespoň prozatím, žádná Chloe... to je na tom to nejlepší! Konečně mám čas na sebe a na navrhování. Dokonce jsem stihla navrhnout ty šaty pro Alyu. Takže jsem velmi spokojená. Navíc mi teď se vším pomáhá Tikki. Musím říct, že má vážně skvělé nápady a opravdu výborný cit pro módu. No a když už je řeč o Tikki... měla bych ji nakrmit.
„Tikki" olovila jsem ji. „Ano, Mari?" zeptala se. „Nechceš sušenku?" „Jo jasně, děkuji Mari" řekla a já ji podala sušenku. „Marinette, co budeme dělat?" zeptala se Tikki potom co dojedla. „No mohly bychom se podívat na nějaký film co říkáš?" navrhla jsem. „Jo to je fajn nápad a co pustíme?" „Moderní popelku" odpověděla jsem. „Tak jo" řekla Tikki.
„Páni, Mari to bylo tak krásně romantické" řekla Tikki po skončení filmu. „Jo bylo... obzvlášť když Austin políbil Sam a pak začalo pršet" (jo a nejlepší ta jeho "hláška": „Promiň, ale já čekal na déšť... no jako je to pěkné, ale říct tohle po tom všem...) řekla jsem a zasnila jsem se. Taky bych chtěla něco takového zažít... teda až na tu její nevlastní matku Fionu a ty její dvě povedené dcerušky.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
„Maríííííííííííííííííííííííí" uslyšela jsem najednou Tikkiin písklavý hlásek. „Ano, Tikki?" zeptala jsem se. „Uf!" „No konečně vnímáš... já jsem tu na tebe mluvila nevím jak dlouho a ty si vůbec nereagovala" řekla Tikki trošku naštvaně. „Promiň, Tikki já se jen trošku zasnila" odpověděla jsem omluvně. „No to mi došlo, Mari, jen jsem tě chtěla upozornit, že už je čas jít spát" řekla Tikki. „Dobře, tak jdeme spát a kolik vlastně je?" zeptala jsem se. „Skoro deset večer" odpověděla a mě málem vyletěli oči z důlků. Páni je vážně pozdě! „Tak dobrou, Tikki a hezky se vyspi" „Tobě taky, Mari" řekla Tikki a za chviličku usnula. Já jsem ještě chvíli snila s otevřenýma očima a pak už jsem spadla do příjemné říše snů.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Tak jsem zase tady!!! :D i s novou kapčou :) a podle jejího názvu "plán vyšel!" jste už asi pochopili, že Adrien JDE DO ŠKOLY!!!!!!!!!! :) :D jupííííí jdeme slavit! Plagg je šikulka a ten camember si opravdu zaslouží ;) :)
Je tu někdo kdo má rád Moderní Popelku (Popelky) jako Mari a já? :D
