Retardované Pohádky

Pohádka první - zfetovaná sněhurka

Byla jedna bezdomovkyně... Bydlela pod mostem a jídlo měla jen z popelnic... Jednou takhle hledala snídani a našla v popelnici mimino, tak šla na úřad, uznali že je dostatečně cikán a dostala dávky na dítě... Po čase z dávek získala peníze za které si mohla koupit obrovský byt velikosti 6Mnadruhou a tam bydlela se svojí cerou kterou pojmenovala podle jejích zrzavých vlasů... SNĚHURKA... V jedinnem pokoji byla palanda a kuchyňská linka, místo vany byl dřez ale záchod měli normální... To takhle Sněhurka jednou šla na záchod a povídá "zrcadlo zrcadlo ptám se tě"... "ty jsi záchod?" A záchod odpověděl: "ty jsi zase druhá nejhnusnější žena na světě..." Sněhurka na to: "a kdo je nejhnusnější?" "Tvoje máma"...
Tak Sněhurka šla za matkou a povídá jí: "podle záchodu jsem druhá nejhnusnější a ty ta nejhnusnější..." její matka na to: "Ok neposlouchej toho hajzla" ... Ale pomyslela si že bude lepší Sněhurku zohavit, aby aspoň záchod uznal že není nejhnusnější... Sněhurce to došlo a proto se rozhodla že uteče z jejich "paláce", tak utekla do lesa, tam našla malou chaloupku, do které, i když byla malá, se nevešla... Řekla si že to asi bylo trpasličí... Podle zvuku či po chvíli slyšela si řekla že asi měla pravdu protože zaslechla vysoké hlasy zpívat: "tři trpaslíci jdou mlátijou se sekerou..." Tak chvilku počkala a najednou obrovská noha rozšmelcovala malý domeček na cucky, Sněhurka se podívala nahoru a spatřila obry, kteří byli určitě hodně vypatlaný protože ten zpěv tři trpaslíci byl od nich a nejen to nebyli tři ale bylo jich sedm... Když tu najednou povídá: "hele kámo, večeře" a další z obrů na to: "lidi přece nejíme, máme teď houbovou dietu" v tupé tváři se objevil chápavý výraz a obr smutně odpověděl: "máš pravdu... pošleme jí na houby... tak padej na houby prcku nebo tě zašlápnu" Sněhurka se bála že bude rozšmelcována jako ten domeček a tak radši slíbila že přijde zpět i s houbama... Tak skla hledat... Chodila po lese a nejednou našla houbu, ale ne malou, byla skoro tak velká jako Sněhurka... Tak ji vzala, sice ji sotva unesla, ale když je to pro obry tak proč ne... Chodila po lese dlouho a nakonec se podívala nahoru a zjistila že stromy jsou tak v pulce useklý a na nich je dřevěná deska, ze zhora se ozvalo volání: "nahoru se dostaneš tak že plivneš na zem"... Sněhurka si řekla že to nezbejvá než skusit, tak plivla na zem a obevila se nahoře... První obr co ji viděl ji okamžitě řekl že je úplně blbá protože tu houbu nechala dole, ať že plivne znova na zem, tak Sněhurka že plivla a obevila se dole, vzala houbu, znovu plivla a obevila se nahoře... Obr byl opět nespokojený: "ty si úplně blbá ta houba je jedovatá... padej pro novou" Sněhurce už začaly docházet nervy a tak zase plivla na zem a oběvila se zase někde v lese... Nejdřív našla jablko, řekla si že ho sní, řekla si že má ještě docela hlad tak se rozhlédla po lese a viděla popelnici, vzpomněla na dětství a tak ji otevřela, byla skoro prázdná, tak všechno snědla, ale pořád jí to nestačilo a tak se rozhlédla a viděla nějakej náklaďák nabodnutej na stromě, řekla si no to je trochu moc a tak se rozhlédla dál a viděla, že na vedlejším stromě je nabodnutá škodovka, no to je pořád taky trochu moc a na vedlejším stromě byl malý Smart, no to je úplně akorát... tak si utrhla strom a zapálila les aby si měla smarta na čem opéct... po chvíli už z lesa skoro nic nezbylo a tak se rozhodla v lese najde strom, žádný nemohla najít a tak tak je začala počítat a najednou si uvědomila že les už nehoří a že vidí celkem dost hub, uvědomila si že v tom jablku byly nějaký halucinogenní drogy, tak se doplivala k obrum a zase zpět a nanosila dostatek hub a udělala dostatek smaženice pro všechny obry a pak ta spáče probudila a oni na to: "jenom sme si dělali prdel, smaženici nežerem, musíš ji zežrat sama..." Sněhurka ji tedy naštvaně zežrala, za chvilku jí bylo tak blbě že už se nemohla ani hnout... Nakonec se zeblila, až do Austrálie před Sydneyskou operu, tam na lavičce chillovala najednou se zeblila až pod Eiffelovkou, pak další blití a najednou je ve tmě, tak chvilku chillovala a začínalo jí být pořád líp a líp, tak z kapsy vyndala baterku a hledala něco jako vypínač, ale marně... Našla jen další zfetované jablko... byla sice přežraná ale jablko se dá sníst dicky... Po dalším hledání konečně našla vypínač a tak rozsvítila a vidí nějakýho prince nebo co to bylo... "Nazdar hledáš něco?" Sněhurka na to: "no absolutně netušim kde to sem"... Po pozdravu a dalších takovejhle blbostech ji princ princ začal provádět po zdejší hrobce: tady je chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, chodba, pak princ zmizel a Sněhurce došlo že to bylo jen další halucinogení jablko...a zjistila že je ve velký místnosti plný velkých soch tak se zeptala: "je tady někdo?" Ze strany se ozvala odpověď: "jsme my, mrtvoly králů" "a taky princezen"... Sněhurka se lekla a doufala že je to jen další výplod halucinogenních jablek, a pak jí došlo že by se mohla doplivat ven, párkrát plivla a byla zase v lese u těch obrů, a tak si začala povídat s nejbližším stromem... Někde poblíž se okolo přicházel nějakej random jinoch a najednou vidí holku jak se baví se stromem, řekne si "ten strom je svině že ji neodpovídá, ale to je jedno hlavní je že sem se zamiloval... ten strom musim mít, a pokud ne strom aspoň tu holku."... Přijde za stromem a ptá se ho: "chceš si mě vzít?" .. Strom neodpovídá, "nevadí skusim aspoň tu holku". "Nazdar jsi moc pěkná a tak sem tě přišel požádat o ruku" Sněhurka vytáhne z kapsy sekeru, usekne si ruku a řekne: "nemáš zač" a on odpoví: "takhle jsem to nemyslel, já si že chtěl vzít za ženu"... Sněhurka odpoví že to měl říct normálně a ne v šifrách, ale co už, vytáhne z kapsy ledničku, strčí useklou ruku do mrazáku a prohlásí: "no třeba mi ji někde přišijou"... "no jinochu, kde bydlíš" já si že určitě vezmu, ale teď musím jít srát." Sněhurka se vrátila a jinoch vytáhl z kapsy létající koberec a nastoupili na něj, jinoch křikl nahoru, koberec vyletěl vysoko že se jebli hlavama o tu debilní plochu na který bydleli obři, protože byl koberec svině tak lítal trochu nahoru a zase dolů a takhle dokola protože jim mlátil s hlavama o desku, tak jinoch zavelel dolů a koberec je svezl dolů, schodil je dolů a odletěl, tak šli pěšky za devatero kopců, hafo řek, mordy údolí a bambilióny televizních satelitů... Když došli až do česka, Sněhurka kouká na jadernou elektrárnu temelín, jinoch prohlásí: "tum" řekne když ukáže na chajdu hned vedle temelína a pak dodá: "tam to celý hlídám aby to všechno fungovalo jak má"... Tak Sněhurka vešla do chaty a prohlásila: "doufám že pro nás máš manželskou postel" jinoch na to odpoví: "jo jasně, palandu, ty spíš nahoře, tak spal můj křeček ale pak mi v práci utekl"

A tak spolu žili šťastně až do smrti, která mimochodem nastala druhý den ráno protože to dementní zvíře prokousalo nějaký obvody a temelín vybuchl.

Kdyby se nahodou nekomu libilo, muzu udelat dalsi... Muzete psat i navrhy...