Glacies Nocte [Toshiro x Hyourinmaru;CZ]

Glacies Nocte

a poslední z těch starších povídek, které se zde dnes objeví :D jsou krátké a o ničem, ale vážně je nechci ztratit *sobs*
glacies nocte = ledová noc hehehehehehehehehehehehehehehehehe

Hitsugaya už dlouho přemýšlel nad tím, co vlastně cítí ke své katanĕ. Nevěděl, jestli k ní cítí nenávist, nebo ji naopak obdivuje. Jeho zanpakuto, Hyourinmaru, mu už hodnĕkrát pomohla. Nejednou ho síly Hyourinmaru připravily o všechnu sílu v těle. I přesto ale věřil, věřil a doufal, že dokáže dosáhnout svého limitu bez toho, aniž by se zhroutil. Hitsugaya byl tvrdohlavým chlapcem od malička. Vždycky musel mít pravdu. Vždycky chtěl zvítězit.

Jako malý chlapec žil v jedné z chudých oblastí Soul Society. Žil s babičkou. Nikdy by nečekal, že se někdy stane Shinigamim. Pak se mu začaly zdát ty sny. Sny, ve kterých ho navštěvoval ohromný ledový drak. Promlouval k němu, ale Hitsugaya ho neslyšel.

Do školy pro Shinigamie šel díky radě vice-kapitánky Matsumoto a také proto, že už nemohl kontrolovat sílu svého reiatsu. Než se dokázal propracovat přes shinigamskou školu, uběhlo pár let. Stále se mu zdávaly sny o ledovém drakovi.

Nakonec přeci jenom uslyšel jeho hlas a získal svoji zanpakuto, Hyourinmaru.Jakmile vystudoval školu, stal se členem 10.divize 13.obranných jednotek. Stoupal stále výš a výš, až z nej byl kapitán.

Toshiro Hitsugaya vypadá jako chlapec. Ale i tak je na něm pár zvláštností. Stříbrné vlasy, azurové oči, obrovská síla a sebedůvěra. A jeho zanpakuto je na tom podobně. Vlastně ji nikdy neviděl v její ztělesněné formě. Ale díky tomu, že se naučil používat bankai, věděl, že vypadá jako obrovský drak z ledu, kterému září rudě oči a dokáže neskutečné věci. Ale pak se to stalo.

Zanpakuto se oddělily od svých Shinigami a vzbouřily se proti nim. Toshiro dostal strach o svého Hyourinmaru a vydal se ho hledat na vlastní pěst. Ve svém srdci cítil, že ho najde a taky věděl, kde ho hledat. Proto zamířil do lesů, kousek od rodné vesnice. Cítil reiatsu Hyourinmaru, ale nedokázalazal určit, kde by se mohl nacházet. Vlastně ani nevěděl, kam jde. Šel tam, kam ho vedla mysl a srdce. Čím blíž byl prostředku lesa, kde se nacházela velká mýtina, tím víc cítil jeho reiatsu. Vzduch se pomalu ochlazoval, kolem létaly drobné částečky ledu. Věděl, že je blízko.

Vešel na mýtinu, a uviděl Hyourinmaru, jak stojí uprostřed ledového oválu. Zastavil se na kraji a sledoval Hyourinmaru. Tušil, že je to muž, ale podle dlouhých vlasů by spíše tipoval ženu. Vlastně ho ani nepoznal, protože vypadal jako docela obyčejný člověk, ale instinkty mu říkaly, že je zde na správném místě, a že uprostřed opravdu stojí jeho ztělesněná zanpakuto. Přesel až k ledovému oválu, kde se opět zastavil.

"Hyourinmaru?" otázal se. Hyourinmaru se otočil, vítr se zvedl a Toshira švihaly do tváří ony drobné částečky ledu, která se odlamovaly z vysokých ledových sloupů na konci mýtiny. Toshiro si zastínil obličej, aby zmírnil nápor větru a ledu a přihmouřil oči. Zaostřil na svou zanpakuto a pomalu rozeznával rysy obličeje. Mužského obličeje. Hyourinmaru měl také atypický vzhled: dlouhé nazelenalé vlasy, ústa sklopená do smutného výrazu, kterému odpovídaly i smutné velké modré oči. Nejvíc alel Toshira zaujala našedlá jizva ve tvaru x, která se mu táhla od čela přes nos až pod oči.Hyourinmaru byl muž a v Toshirovi hrklo. Něco se s ním stalo.

"A ty jsi kdo?" zaburácel Hyourinmarův hlas.

"Jsem Toshiro Hitsugaya, kapitán 10.jednotky a tvůj vlastník," odpověděl Toshiro a vkročil do ledového oválu.

"Já nemám pána, nikdy jsem neměl."

"Copak jsi zapomněl, Hyourinmaru?" zeptal se Hitsugaya a opět se o pár kroků přiblížil ke své ztělesněné zanpakuto.
"Zapomněl jsem na vše. Nevím, kdo jsem, co tady dělám a ani, jak jsem se tu objevil," odpověděl Hyourinmaru a namířil prstem na Toshira. Ten zůstal stát na místě, nohy přimrzlé k zemi.

"Jsi Hyourinmaru. Moje zanpakuto. Nedokážu vysvětlit, jak ses tu objevil nebo co tu děláš. Jediné, co vím, je to že tě chci zpátky do svého vlastnictví," Hyourinmaru se na chvíli zarazil a přemýšlel, co by řekl. Nakonec jen mávl rukou a Toshirovi se po nohách začali platit malí ledový draci. "Hyourinmaru! Už nechci být tvůj pán jenom proto, abych byl silnější! Chci být tvůj pán že dvou důvodů. Ten první je, že jsi mi přirostl k srdci víc, než jakýkoliv jiný člověk. A ten druhý důvod je ten, že..."

"Že co, kapitáne 10.jednotky?" přerušil ho Hyourinmaru.

"Jmenuju se Toshiro, už jsem to říkal. Druhý duvod je ten, že tě miluji a vždy jsem tě miloval. Byl jsi pro mě víc, než jen obyčejná katana," odpověděl Hitsugaya.

"Opravdu? Tak to dokaž," zašeptal Hyourinmaru a kolem oválu vyrostla ledová zeď. Draci, kteří obmotávali Toshirovy nohy, zmizeli. Hyourinmaru se pohnul vpřed a stanul před Toshirem. "Dokaž to,"A Toshiro to udělal. Přistoupil k němu a podíval se mu do očí. Hyourinmaru si klekl na kolena a svým ledovým dechem zmrazil slzu, která vytekla Toshirovi z koutku oka.

"Miluji tě, Hyourinmaru," zašeptal Hitaugaya a políbil Hyourinmarua na ústa. "Miluji tě a navždy budu."